Bible21 › 1. Samuel › 4

1. Samuel

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31

Ichabod1 Sa­muel měl slovo pro ce­lý Izrael. Tehdy Iz­rael vy­táhl do boje pro­ti Fi­lištínům. Iz­rael­ci se utá­boři­li po­blíž Eben-eze­ru a Fi­lištíni v Afe­ku. 2 Když se Fi­lištíni pro­ti Iz­rae­li seši­kova­li, roz­poutal se boj a Fi­lištíni je po­razi­li; po­bi­li v poli asi 4 000 mužů z iz­rael­ských řad. 3 Když se lid vrá­til do tá­bo­ra, iz­rae­lští stařeši­nové se pta­li: „Pro­č nás dnes Hos­po­din před Fi­liští­ny po­razil? Po­jď­me si ze Ší­la přinést Tru­hlu Hos­po­di­novy smlou­vy! Ať při­jde mezi nás a vy­svo­bodí nás z ruky našich nepřátel.“ 4 A tak lid po­slal do Ší­la, aby od­tam­tud při­nes­li Tru­hlu smlou­vy Hos­po­di­na zástupů trůnícího na che­ru­bech. S Tru­hlou Boží smlou­vy šli oba Elího synové, Chofni a Pin­chas. 5 Když přináše­li Tru­hlu Hos­po­di­novy smlou­vy do tá­bo­ra, vše­chen Iz­rael spustil mo­hutný pokřik, až duně­la země. 6 Jakmi­le ten pokřik za­s­lech­li Fi­lištíni, pta­li se: „Co je to v hebrej­ském tá­boře za pokřik?“ Když se do­zvědě­li, že do tá­bo­ra přiš­la Truh­la Hos­po­di­nova, 7 do­sta­li Fi­lištíni strach. Řek­li si to­tiž: „To bůh přišel do je­jich tá­bo­ra! Běda nám!“ Říka­li: „Nic ta­kového tu ještě ne­bylo! 8 Běda nám! Kdo nás vy­svo­bodí z ruky těch­to mo­cných bo­hů? To jsou ti bo­hové, kteří bili Egypt vše­možný­mi rana­mi na pouš­ti! 9 Jen od­vahu! Vzmuž­te se, Fi­lištíni, ať ne­mu­sí­me sloužit Hebrej­ům, jako oni slouži­li vám. Vzmuž­te se a bojujte!“ 10 A Fi­lištíni bo­jova­li. Iz­rael byl po­ražen a rozu­tek­li se každý do­mů. Byla to hroz­ná porážka; z Iz­rae­le padlo 30 000 pěších 11 a Boží truh­la padla do za­jetí. Oba Elího synové, Chofni a Pin­chas, zemře­li. 12 Nějaký Ben­jamínec toho dne zběhl z bitvy a do­razil do Ší­la. Rou­cho měl roz­tržené a na hlavě hlínu. 13 Když do­razil, Elí právě seděl na stol­ci u ces­ty a vy­hlížel, plný obav o Boží tru­hlu. Jakmi­le ten muž do­razil se zprávou do měs­ta, ce­lé město pro­puklo v nářek. 14 „Co je to za rozruch?“ ptal se Elí, když za­s­le­chl ten hla­si­tý křik. Onen muž přispě­chal, aby mu to ozná­mil. 15 (Elí­mu bylo de­va­desát osm let a oči už mu ne­s­louži­ly, takže ne­vi­děl.) 16 „Právě jdu z bitvy, vlastně jsem z dnešní bitvy utekl,“ ře­kl ten muž Elímu. „Co se stalo, synu?“ ptal se Elí. 17 „Iz­rael se dal před Fi­liští­ny na útěk,“ od­po­věděl po­sel. „­Lid utrpěl hroz­nou porážku. Oba tví synové, Chofni a Pin­chas, pad­li. A Boží truh­la padla do zajetí.“ 18 Jakmi­le zmínil Boží tru­hlu, spa­dl Elí po­z­pátku ze svého křes­la ve­dle brá­ny, zlo­mil si vaz a zemřel. Byl to­tiž starý a těžký. Ten­to muž sou­dil Iz­rael čtyřicet let. 19 Jeho sna­cha, Pin­cha­sova manželka, byla těhotná a mě­la ro­dit. Když us­lyše­la zprávu, že Boží truh­la je v za­jetí a že její tchán i manžel jsou mrt­ví, zhrou­ti­la se a po­ro­di­la, ne­boť ji pře­moh­ly bo­lesti. 20 Že­ny, které jí po­máhaly, jí ve chví­li, kdy umíra­la, řek­ly: „Ne­boj se, máš syna!“ Ona však ne­od­po­vída­la, jako by ne­vní­ma­la. 21 Chlap­ce po­jmenova­la Icha­bod, Ne­s­láva, ne­boť řek­la: „S­láva opusti­la Izrael.“ To kvů­li za­jetí Boží truh­ly a kvů­li své­mu tchánu a manže­lovi 22 řek­la: „S­láva opusti­la Iz­rael, Boží truh­la je pryč!“