Bible21 › 1. Samuel › 16

1. Samuel

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31

Bůh se dívá na srdce1 Hos­po­din ře­kl Sa­mue­lovi: „Jak dlouho bu­deš truch­lit nad Sau­lem? Já jsem ho pře­ce jako krále nad Iz­rae­lem odmí­tl. Na­plň si roh ole­jem a jdi. Po­sílám tě k Jišajovi Bet­lém­ské­mu, ne­boť jsem si jedno­ho z jeho synů vy­bral za krále.“ 2 „Jak bych mohl jít?“ namí­tl Sa­muel. „Až se to do­zví Saul, za­bi­je mě.“ Hospodin mu od­po­věděl: „Vez­meš s se­bou jalovici a řekneš: ‚Přišel jsem obětovat Hospodinu.‘ 3 Jišaje po­zveš k obě­ti a já ti ukážu, co máš dělat. Po­mažeš mi to­ho, o kterém ti řeknu.“ 4 Sa­muel tedy udělal, jak mu Hos­po­din ře­kl. Když přišel do Bet­lé­ma, stařeši­nové měs­ta se vy­le­ka­li a vy­š­li mu na­pro­ti s otázkou: „Přinášíš pokoj?“ 5 „Ano, pokoj,“ od­po­věděl. „Přišel jsem obětovat Hos­po­di­nu. Po­svěť­te se a při­jď­te za mnou k oběti.“ Také Jišaje a jeho syny po­svě­til a po­zval je k obě­ti. 6 Když přiš­li, uvi­děl Eli­a­ba a ře­kl si: „To jis­tě bude Hos­po­dinův pomazaný.“ 7 Hos­po­din ale Sa­mue­lovi ře­kl: „Ne­vší­mej si jeho ze­vnějšku ani jeho výšky, pro­tože jsem ho odmí­tl. Hos­po­dinův po­hled je jiný než lid­ský. Člověk se dívá na ze­vnějšek, Hos­po­din se dívá na srdce.“ 8 Jišaj pak za­vo­lal Abi­na­da­ba a přive­dl ho před Sa­mue­le. On ale ře­kl: „Ani jeho si Hos­po­din nevybral.“ 9 Po­tom Jišaj přive­dl Ša­mu. On ale ře­kl: „Ani jeho si Hos­po­din nevybral.“ 10 Tak přive­dl Jišaj před Sa­mue­le sedm svých synů, ale Sa­muel ře­kl Jišajovi: „Hos­po­din si niko­ho z nich nevybral.“ 11 Sa­muel se pak Jišaje ze­ptal: „To už jsou všich­ni tvo­ji chlapci?“ „Ještě zbývá nejmladší,“ od­po­věděl Jišaj. „Pa­se někde ovce.“ „Pošli pro něj a přiveď ho!“ ře­kl mu Sa­muel. „Ne­bu­de­me pokračovat, dokud sem nepřijde.“ 12 A tak pro něj po­slal a přive­dl ho. Byl to zrzek s krásný­ma oči­ma a pěkně urostlý. „To je on,“ ře­kl Hos­po­din. „Vstaň a po­maž ho.“ 13 Sa­muel tedy vzal roh s ole­jem a upro­střed jeho bra­trů ho po­mazal. Od toho dne se Davi­da zmo­cnil Duch Hos­po­dinův. Sa­muel pak vstal a ode­šel do Rámy. 14 Duch Hos­po­dinův teh­dy opustil Sau­la a za­čal ho dě­sit zlý duch od Hos­po­di­na. 15 Saulovi služebníci mu řek­li: „To tě děsí zlý duch od Bo­ha. 16 Ať náš pán roz­káže zde svým služebníkům, aby vy­hleda­li něko­ho, kdo umí hrát na ci­te­ru. Za­hraje na ni, kdyko­li na tebe při­jde zlý duch od Bo­ha, a uleví se ti.“ 17 Saul tedy svým služebníkům po­ručil: „­Podívej­te se mi po někom, kdo umí dobře hrát, a přiveď­te mi ho.“ 18 „Já jsem vi­děl jedno­ho ze synů Jišaje Bet­lém­ského, ten umí hrát,“ pro­mlu­vil je­den ze sluhů. „Je to schopný a sta­tečný muž, dobře mluví, krásně vy­padá a Hos­po­din je s ním.“ 19 Saul tedy vy­s­lal k Jišajovi po­s­ly se vzkazem: „Poš­li ke mně svého syna Davi­da, který pase ovce.“ 20 Jišaj vzal osla, chléb, měch ví­na a jedno kůzle a po svém synu Davi­dovi to po­slal Saulovi. 21 Tak přišel David k Saulovi a vstou­pil k ně­mu do služ­by. Saul si ho vel­mi ob­lí­bil a David se stal jeho zbrojnošem. 22 Saul po­tom vzkázal Jišajovi: „Ať u mě David zůstane ve službě, ne­boť zís­kal mou přízeň.“ 23 Kdyko­li po­tom na Sau­la přišel ten duch od Bo­ha, David bral ci­te­ru a hrál. Saulovi se pak ulevi­lo a cí­til se lépe, ne­boť ho ten zlý duch opouštěl.