Bible21 › 1. Samuel › 10

1. Samuel

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31

Poměněné srdce1 Teh­dy vzal Sa­muel nádobku s ole­jem, vy­lil mu ji na hlavu a po­lí­bil ho. Pak ře­kl: „Hos­po­din tě právě po­mazal za vůd­ce nad jeho dě­dictvím. 2 Až dnes půjdeš ode mě, u hro­bu Rá­chel na ben­jamín­ském území v Cel­ca­chu po­tkáš dva muže. Řeknou ti: ‚­Ty oslice, které jsi šel hledat, se našly. Tvůj otec už nemá sta­rost o oslice, ale bo­jí se o vás. Říká si: Co můj syn? Co si počnu?‘ 3 Po­tom od­tud půjdeš dál, až při­jdeš k tá­bor­ské­mu du­bu, kde tě po­t­kají tři muži pu­tující za Bo­hem do Bet-elu. Je­den po­ne­se tři kůzla­ta, druhý tři pe­c­ny chle­ba a třetí džbán ví­na. 4 Pozdraví tě, dají ti dva chle­by a ty je od nich při­jmeš. 5 Při­jdeš na Gi­be­at-elo­him, Boží vrch, kde je fi­lištín­ská po­sádka. Jakmi­le ve­jdeš do měs­ta, po­tkáš průvod pro­roků. S ci­te­rou, tam­burínou, píšťalou a lyrou v če­le bu­dou v pro­ro­ckém vy­tržení se­stu­po­vat z návrší. 6 Teh­dy tě uchvátí Duch Hos­po­dinův, za­čneš pro­ro­kovat s nimi a pro­měníš se v jiného člověka. 7 Až se ti vy­plní tato zna­mení, dě­lej, co se ti na­s­kytne, ne­boť Bůh je s te­bou. 8 Po­tom jdi pře­de mnou na­před do Gilgalu. Věz, že jdu za te­bou, abych tam obětoval zápalné a pokojné obě­ti. Bu­deš ale mu­set če­kat sedm dní, než za te­bou při­jdu a oznámím ti, co máš dělat.“ 9 Když se pak Saul otočil, aby od Sa­mue­le ode­šel, Bůh pro­měnil jeho srd­ce v jiné. Toho dne se také vy­plni­la všech­na ta zna­mení. 10 Když přiš­li ke Gi­be­ji, hle – pří­mo pro­ti nim jde průvod pro­roků. Vtom se ho zmo­cnil Duch Hos­po­dinův a on s nimi upa­dl do pro­ro­ckého vy­tržení. 11 Když všich­ni, kdo ho zna­li z dřívějška, vi­dě­li, jak pro­ro­kuje s pro­roky, říka­li je­den druhé­mu: „Co se to Kíšovu synovi stalo? To už i Saul patří k prorokům?“ 12 Je­den místní k tomu ře­kl: „A koho mají za otce?“ Tak vznik­lo přís­loví: To už i Saul patří k pro­rokům? 13 Když ho pro­ro­cké vy­tržení opusti­lo, ode­šel do­mů. 14 „Kde jste chodili?“ ptal se Saulův strýc Sau­la a jeho mládence. „Hledali jsme oslice. Když jsme vi­dě­li, že nejsou k nale­zení, šli jsme za Samuelem,“ od­po­věděl Saul. 15 „Tak mi po­věz, co vám Sa­muel řekl,“ ptal se dál Saulův strýc. 16 „U­jistil nás, že se oslice našly,“ od­vě­til Saul. To, co Sa­muel ře­kl ohledně kralování, mu ale ne­pro­zra­dil. Saul králem17 Sa­muel po­tom svo­lal lid k Hos­po­di­nu do Micpy, 18 kde Iz­rael­cům ře­kl: „Tak praví Hos­po­din, Bůh Iz­rae­le: Já jsem přive­dl Iz­rael z Egyp­ta a vy­svo­bo­dil vás z ruky Egypťanů i z ruky všech králov­ství, která vás utlačova­la. 19 Vy jste ale dnes za­vrh­li svého Bo­ha, který vás vy­svo­bo­zuje ze všech vašich neštěstí a úzkostí. Řek­li jste: ‚Us­tanov nad ná­mi krále.‘ Teď se tedy pod­le svých kmenů a rodů po­stav­te před Hospodinem.“ 20 Sa­muel pak ne­chal před­stu­po­vat všech­ny iz­rael­ské kme­ny. Los označil kmen Ben­jamín. 21 Ne­chal tedy po jednot­livých ro­dech přistu­po­vat kmen Ben­jamín a označen byl rod Ma­t­ri. Na­ko­nec byl označen Saul, syn Kíšův. Hleda­li ho, ale nenaš­li. 22 Pta­li se pro­to Hos­po­di­na dále: „Přišel už ten muž sem?“ Hospodin od­po­věděl: „S­chovává se tamhle mezi výstrojí.“ 23 Roz­běh­li se tam pro něj. Když se pak po­stavil do­prostřed li­du, o hlavu převy­šoval všech­ny ostatní. 24 „Vi­dí­te, koho vám Hos­po­din vybral?“ ře­kl jim Sa­muel. „V ce­lém lidu mu není rovného.“ Nato vše­chen lid zvo­lal: „Ať ži­je král!“ 25 Sa­muel teh­dy lidu vy­svět­lil pravi­dla kralování, za­psal je do kni­hy a uložil před Hos­po­di­nem. Po­tom Sa­muel pro­pustil vše­chen lid do­mů. 26 Také Saul ode­šel do­mů do Gi­be­je, do­pro­vázen od­dílem bo­jovníků, je­jichž srd­cí se do­tkl Bůh. 27 Nějací niče­mové ale říka­li: „­Tenhle že nás zachrání?“ Po­hrd­li jím a ne­vzda­li mu hold. On ale jako by to nes­lyšel.