Bible21 › Zjevení › 11

Zjevení

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22

Dva svědkové1 Byla mi dá­na hůl jako měřicí tyč a bylo mi řečeno: „Vstaň a změř Boží chrám i ol­tář i ty, kteří se v něm klanějí. 2 Nádvoří, které je venku před chrá­mem, však vy­nech a neměř ho, ne­boť bylo dáno po­hanům a ti bu­dou šlapat po svatém městě dvaačtyřicet měsíců. 3 Zmo­cním ale dva své svědky, kteří bu­dou pro­ro­kovat tisíc dvě stě še­desát dní, ob­lečeni pytlovinou.“ 4 To jsou ty dvě olivy a dva svíc­ny sto­jící před tváří Pá­na vší země. 5 Kdy­by jim chtěl někdo ublížit, vy­jde z je­jich úst oheň a po­hl­tí je­jich ne­přá­te­le. Kdy­by jim chtěl někdo ublížit, mu­sí tak­to za­hynout. 6 Ti dva mají moc za­vřít ne­be, aby za dnů je­jich pro­ro­kování ne­pršel déšť. Mají také moc nad voda­mi, aby je ob­race­li v krev a aby za­sáh­li zemi ja­kou­ko­li ranou, kdyko­li bu­dou chtít. 7 Až ale dokončí své svě­de­ctví, ona šel­ma vy­stu­pující z pro­pasti pro­ti nim po­ve­de válku, zvítězí nad nimi a za­bi­je je. 8 Je­jich mrt­vo­ly bu­dou ležet na ulici toho ve­likého měs­ta, které se du­chovně na­zývá Sodo­ma a Egypt, kde byl také ukřižován náš Pán. 9 Mno­ho li­dí z různých kmenů, jazyků a národů se bude dívat na je­jich mrt­vo­ly po tři a půl dne a ne­dovo­lí je­jich mrt­vo­ly po­chovat do hro­bu. 10 Obyva­te­lé země se nad nimi bu­dou ra­dovat a ve­se­lit a bu­dou si navzájem po­sílat da­ry, pro­tože ti dva pro­ro­ci trýzni­li obyva­te­le země. 11 Po třech a půl dnech do nich ale ke zděšení těch, kdo to vi­dě­li, vstou­pil duch živo­ta od Bo­ha. 12 Us­lyše­li mo­cný hlas z ne­be: „Vy­stup­te sem!“ a před zra­ky svých ne­přá­tel vy­stou­pi­li v ob­la­ku do ne­be. 13 V tu ho­di­nu na­stalo ve­liké zemětřesení a deseti­na měs­ta padla. Sedm tisíc li­dí v tom zemětřesení za­hynulo a ostatní do­sta­li strach a vzda­li slávu ne­bes­ké­mu Bo­hu. 14 Druhé „běda“ po­mi­nulo, hle, třetí „běda“ se rych­le blíží: Sedmá polnice15 Teh­dy za­trou­bil sedmý an­děl a v nebi za­zněly mo­cné hla­sy říkající: „Království světa­se sta­la králov­stvím naše­ho Pánaa jeho Mesiáše, jenž bude kralovat na věky věků!“ 16 Teh­dy těch čtyři­a­dvacet starců, kteří sedí na svých trůnech před Božím ob­liče­jem, padlo na tváře a klanělo se Bohu 17 se slovy: „Děkujeme to­bě, Pane Bože Všemohoucí, který jsi a kterýs byl, že ses chopil své ve­liké mo­cia ujal ses kralování! 18 Náro­dy se vzbouři­ly, ale přišel tvůj hněv, přišel čas sou­du nad vše­mi mrt­vý­mia čas odpla­ty pro tvé služebníky, pro­roky a svatéi pro všech­ny, kdo ctí tvé jméno, malé i veliké, přišel čas zká­zy těch, kdo kazí zem.“ 19 Teh­dy se otevřel Boží chrám v nebi a v jeho chrá­mu byla vi­dět truh­la jeho smlou­vy. Na­stalo ve­liké blýskání, hla­sy a hro­mo­bi­tí, zemětřesení a ve­liké krupo­bi­tí.