Bible21 › Zjevení › 17

Zjevení

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22

Nevěstka sedící na šelmě1 Teh­dy přišel je­den z těch sed­mi an­dělů, kteří mě­li sedm číší, a pro­mlu­vil ke mně: „Po­jď, ukážu ti od­sou­zení ve­liké ne­věstky, která sedí na mno­hých vodách, 2 se kte­rou smilni­li králové země a obyva­te­lé země se opi­li vínem jejího smilstva.“ 3 A odne­sl mě v Du­chu na poušť. Tehdy jsem uvi­děl ženu sedící na rudé šel­mě, jež byla plná jmen rouhání a mě­la sedm hlav a deset ro­hů. 4 Ta že­na byla ob­leče­na purpu­rem a šar­la­tem a pokry­ta zla­tem, drahokamy a per­la­mi. V ruce mě­la zlatý ka­lich plný ohavností a nečisto­ty svého smil­stva 5 a na če­le mě­la na­psané tajemné jméno: VELIKÝ BABYLON, MATKA NE­VĚS­TEK A OHAVNOSTÍ ZEMĚ. 6 Tak­to jsem vi­děl tu ženu opi­lou krví svatých a krví Ježíšových mučedníků. Když jsem ji spatřil, strnul jsem v na­pro­stém úža­su. 7 „Pro­č se tak divíš?“ ře­kl mi an­děl. „Já ti po­vím tajem­ství té že­ny i šel­my, která ji ne­se, jež má sedm hlav a deset ro­hů. 8 Šel­ma, kte­rou jsi vi­děl, byla a není a má vy­stou­pit z pro­pasti a jít do záhu­by. A obyva­te­lé země, ti, je­jichž jméno není od stvoření svě­ta za­psáno v knize živo­ta, užasnou, až uvi­dí tu šel­mu, která byla a není, ale znovu se ob­jeví. 9 Zde je za­po­tře­bí moud­ré mys­li: Těch sedm hlav je sedm hor, na kterých ta že­na sedí. Je také sedm králů. 10 Pět jich padlo, je­den je a další ještě ne­přišel; a až při­jde, mu­sí zůstat na krátký čas. 11 Šel­ma, která byla a není, ta je os­mý král; je z těch sed­mi a jde do záhu­by. 12 Deset ro­hů, které jsi vi­děl, je deset králů, kteří se ještě ne­uja­li kralování, ale mají při­jmout moc jako králové v jednu ho­di­nu spo­lu se šel­mou. 13 Ti mají jedno mínění a svou sílu a moc dají šel­mě. 14 Ti bu­dou bo­jovat s Beránkem, a Beránek nad nimi zvítězí – ne­boť je Pán pánů a Král králů – a s ním i jeho po­vo­laní, vy­vo­lení a věrní.“ 15 Po­tom mi ře­kl: „Vo­dy, které jsi vi­děl a kde ta ne­věstka sedí, jsou li­dé a zástu­py, náro­dy a jazyky. 16 Těch deset ro­hů, které jsi vi­děl na šel­mě, za­čne tu ne­věstku nenávi­dět a ne­chá ji zpustošit a ob­rat do­na­ha; bu­dou požírat její tělo a spálí ji ohněm. 17 Ne­boť Bůh vložil do je­jich srd­cí, aby vy­ko­na­li jeho záměr, a tak bu­dou jedno­ho mínění a předají své králov­ství šel­mě, dokud se nena­plní Boží slova. 18 Že­na, kte­rou jsi spatřil, je to ve­liké město, které kraluje nad krá­li země.“