Bible21 › Židům › 6

Židům

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13

1 Nech­me už tedy úvodních řečí o Kri­stu a směřuj­me k do­spě­losti. Ne­poklá­dej­me znovu zákla­dy – ať už je to pokání z mrt­vých skutků, ví­ra v Bo­ha, 2 učení o kř­tech, vkládání ru­kou, vzkříšení z mrt­vých a o věčném sou­du. 3 Dá-li Bůh, vy­dá­me se dál. 4 Pro ty, kdo byli už jednou osvíceni, kdo oku­si­li ten ne­bes­ký dar, zís­ka­li podíl na Du­chu svatém, 5 oku­si­li dob­ro­tu Božího slova i moc bu­dou­cího věku, 6 a přesto odpad­li, pro ty je ne­možné znovu se vrá­tit k pokání. Znovu by tak pro sebe křižova­li Božího Sy­na, znovu by ho vy­dáva­li po­tupě! 7 Když země vsákne vy­datné deště a vy­dá zeměděl­cům dobrou úro­du, je na ní Boží požeh­nání. 8 Pokud však plodí jen bod­láčí a trní, je bez­cenná a blízká pro­kletí – na­ko­nec ji čeká spálení. 9 Mi­lovaní, přestože tak­to mluví­me, jsme si o vás jisti něčím lepším – tím, co se týká spa­sení. 10 Bůh není ne­sprave­dlivý, aby za­po­mněl na vaši ná­mahu a na lás­ku, kte­rou jste pro­kazova­li jeho jménu, když jste slouži­li a do­sud slouží­te svatým. 11 Touží­me však, aby každý z vás tuto hor­livost pro­je­voval až do kon­ce, kdy se splní naše na­děje. 12 Pro­to ne­buď­te líní, ale řiď­te se příkla­dem těch, kdo skrze ví­ru a trpě­livost do­sáh­li za­s­líbení. Boží přísaha13 Když to­tiž Bůh dával za­s­líbení Abraha­movi, neměl, při kom větším by přísahal, a tak přísahal sám při sobě: 14 „­Jis­tě ti ne­smírně požeh­ná­ma ne­smírně tě rozmnožím.“ 15 Abraham pak díky trpě­livosti do­sáhl za­s­líbení. 16 Li­dé vž­dy přísahají při někom vy­šším a přísaha je pro ně po­tvrzením, o němž nemůže být spor. 17 Bůh ovšem chtěl dě­dicům za­s­líbení přesvědčivě ukázat ne­zvratnost svého roz­hodnutí, a tak svůj slib stvr­dil přísahou. 18 A pro­tože je ne­možné, aby Bůh lhal, stávají se tyto dvě ne­zvratné věci mo­cným po­vzbu­zením pro nás, kdo jsme naš­li útočiště v nabídnuté na­dě­ji. 19 Tuto na­dě­ji má­me jako kot­vu duše, bez­pečnou, pevnou a sahající až dovni­tř za opo­nu, 20 kam za nás vstou­pil náš před­chůd­ce Ježíš, který se na věky stal ve­leknězem pod­le Mel­chise­de­chova řá­du.