Bible21 › 1. Královská › 9

1. Královská

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22

1 Tak Šalo­moun dokončil stav­bu Hos­po­di­nova chrá­mu i králov­ského paláce a usku­tečnil všech­no, co si přál. 2 Šalo­mou­novi se teh­dy znovu ukázal Hos­po­din, tak jako se mu před­tím ukázal v Gi­be­o­nu. 3 Hos­po­din mu ře­kl: " jsem tvou mod­lit­bu a tvou prosbu, kte­rou jsi mi pře­dložil. Po­svě­til jsem ten­to chrám, který jsi vy­stavěl, aby tam navěky zůstávalo mé jméno. Mé oči i mé srd­ce tam zůstanou navž­dy. 4 Bu­deš-li žít pře­de mnou s ryzím srd­cem a po­ctivě tak jako tvůj otec David a bu­deš-li ko­nat vše, co jsem ti přikázal, a do­držovat má us­tano­vení i má pravi­dla, 5 po­tvrdím trůn tvého králov­ství nad Iz­rae­lem navěky, jak jsem slí­bil tvé­mu otci Davi­dovi: ‚­Na iz­rael­ském trůnu nikdy ne­bu­de chybět tvůj potomek.‘ 6 Pokud se však ode mě ty a tvo­ji synové od­vrátí­te a ne­bu­dete do­držovat má přikázání a us­tano­vení, jež jsem vám svěřil, ale půjdete sloužit cizím bo­hům a bu­dete se jim klanět, 7 pak vy­hladím Iz­rael ze země, kte­rou jsem jim dal, a z chrá­mu, který jsem po­svě­til pro své jméno. Vy­ženu Iz­rael ze své přítom­nosti, takže bude mezi náro­dy za poře­ka­dlo a po­směšek. 8 A ten­to chrám, kdy­si tak vznešený? Každý, kdo půjde ko­lem, strne a za­šeptá: ‚Pro­č to Hos­po­din této zemi a to­muto chrá­mu provedl?‘ 9 A do­stanou od­po­věď: ‚Pro­tože opusti­li Hos­po­di­na, svého Bo­ha, který vy­ve­dl je­jich otce z Egyp­ta, a chy­ti­li se cizích bo­hů, ji­mž se klaně­li a ji­mž slouži­li – to pro­to na ně Hos­po­din uve­dl všech­no to zlo!‘" Šalomounovy úspěchy10 Šalo­moun vy­stavěl oba do­my, Hos­po­dinův chrám i králov­ský palác, během dvaceti let. Po je­jich uplynutí 11 dal král Šalo­moun týr­ské­mu krá­li Chíra­movi dvacet měst v ga­li­lej­ském kra­ji za to, že mu Chíram do­dával ced­rové i cypřišové dře­vo a zla­ta, ko­lik si jen přál. 12 Chíram se tedy vy­pravil z Tý­ru, aby si ta měs­ta, která mu dal Šalo­moun, pro­hlé­dl. Ale ne­lí­bi­la se mu. 13 Ře­kl: „Cos mi to, bratře, dal za města?“ A tak se ten kraj až dodnes jmenuje Kabul (to jest: Nanic). 14 Chíram to­tiž krá­li po­slal 120 talen­tů zla­ta. 15 Důvo­dem, pro­č král Šalo­moun za­ve­dl nu­cené práce, bylo, aby vystavěl: Hospodinův chrám, svůj palác, terasu Milo, jeruzalémské hradby, města Chacor, Megi­do a Ge­zer 16 (egyptský vlád­ce fa­rao to­tiž vy­táhl, do­byl Ge­zer a vy­pá­lil ho, po­bil jeho kanaán­ské obyva­te­le a město dal věnem své dceři, Šalo­mou­nově manžel­ce; 17 pro­to Šalo­moun stavěl Ge­zer), Dolní Bet-cho­ron, 18 Baalat a Ta­d­mor v jud­ské ze­mi, 19 všech­na Šalo­mou­nova záso­bovací města, města pro vozy, města pro jízdu, a coko­li se Šalo­mou­novi zlí­bi­lo stavět v Je­ruzalémě, v Li­bano­nu nebo kde­ko­li po ce­lé zemi pod jeho vládou. 20 Všech­no obyva­tel­stvo po­zůstalé z Emo­rej­ců, Chetej­ců, Pe­ri­zej­ců, Hivej­ců a Je­bu­sej­ců, kteří ne­pa­tři­li k synům Iz­rae­le, 21 to­tiž je­jich po­tomky, kteří po nich zůsta­li v zemi a které synové Iz­rae­le ne­dokáza­li vy­hla­dit, Šalo­moun podro­bil nu­ceným pracím, a tak ot­ročí dodnes. 22 Syny Iz­rae­le ovšem Šalo­moun ne­bral do ot­ro­ctví, ale jako vo­jáky, úředníky, ve­li­te­le, po­bočníky, vo­za­taje a jezd­ce. 23 Do­zorců, kteří ve­le­li Šalo­mou­novým pracím, bylo 550. Ti mě­li na sta­rosti veške­rou pracovní sílu. 24 Jakmi­le se fa­rao­nova dce­ra přestěhova­la z Měs­ta Davi­dova do paláce, který pro ni vy­stavěl, za­čal bu­dovat te­ra­su Mi­lo. 25 Třikrát ročně přinášel Šalo­moun zápalné i pokojné obě­ti na ol­táři, který po­stavil Hos­po­di­nu, a ne­chal z něj stou­pat dým před Hos­po­di­nem. Tak za­vršil bu­dování chrá­mu. 26 Král Šalo­moun v Ecjon-ge­be­ru u Ei­la­tu na po­břeží Rudého moře v edom­ské zemi vy­bu­doval loďstvo. 27 Chíram pak se Šalo­mou­nový­mi služebníky vy­s­lal na lodích také své služebníky, zkušené ná­mořníky. 28 Vy­pravi­li se do Ofi­ru, naloži­li tam 420 talen­tů zla­ta a přivez­li je krá­li Šalo­mou­novi.