Bible21 › 1. Královská › 14

1. Královská

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22

Proroctví proti Jeroboámovi1 V té době one­mo­cněl Je­ro­boámův syn Abiáš. 2 Je­ro­boám ře­kl své ženě: „Jdi, pře­vlékni se, aby ne­po­zna­li, že jsi moje že­na, a vy­dej se do Ší­la. Tam je to­tiž pro­rok Achiáš, který mi před­po­věděl, že budu králem to­ho­to li­du. 3 Vez­mi s se­bou deset chle­bů, ko­láče a džbán medu a jdi za ním. On ti oznámí, co bude s chlapcem.“ 4 Je­ro­boá­mova že­na uděla­la, jak ře­kl. Vy­pravi­la se do Ší­la a přiš­la k Achiášovu domu. Achiáš už ne­vi­děl, oči mu pro stáří ne­s­louži­ly. 5 Hos­po­din mu ale ře­kl: „Hle, při­chází Je­ro­boá­mova že­na, aby se u tebe vy­pta­la na svého sy­na. Je ne­mo­cný. Řekneš jí to a to. Až při­jde, bude se vy­dávat za něko­ho jiného.“ 6 Jakmi­le pak Achiáš za­s­le­chl zvuk jejích kroků u dveří, ře­kl: „Po­jď dál, ženo Je­ro­boá­mova. Pro­č se vy­dáváš za něko­ho jiného? Mám pro tebe špatnou zprávu. 7 Jdi a řekni Je­ro­boá­movi: Tak praví Hos­po­din, Bůh Iz­rae­le: ‚Po­zve­dl jsem tě z lidu a uči­nil tě vůd­cem své­mu lidu Iz­rae­le. 8 Od­tr­hl jsem králov­ství od domu Davi­dova a dal je to­bě, ale tys ne­byl jako můj služebník David. On do­držoval má přikázání, následoval mě ce­lým srd­cem a ko­nal jen to, co je v mých očích správné. 9 Tys ale jednal hůře než všich­ni před te­bou! Za­šels tak dale­ko, že sis vy­ro­bil cizí bo­hy, od­li­tky, ji­miž jsi mě po­pou­zel. Pro­tožes mě za­ho­dil za hlavu, 10 hle, já uve­du na dům Je­ro­boámův zlé věci: Vyhladím Je­ro­boá­movi v Iz­rae­li pá­na i kmánaaž do po­sledního pacholka. Jako se od hno­je za­metá brána, vymetu jeho dům dočis­ta. 11 Kdo Je­ro­boá­movi zemře ve městě, toho psi sežerou; kdo mu zemře venku na cestě, toho ptáci rozklovou! Tak pro­mlu­vil Hospodin.‘ 12 Teď vstaň a jdi do­mů. Jakmi­le vkročíš do měs­ta, dítě zemře. 13 Ce­lý Iz­rael ho bude oplakávat, až ho bu­dou po­hřbívat. On bude z Je­ro­boá­mova domu je­diný, kdo bude po­chován v hrobě, ne­boť je je­diný, na kom Hos­po­din, Bůh Iz­rae­le, nale­zl něco dob­rého. 14 Hos­po­din nad Iz­rae­lem po­zvedne krále, který vy­hladí dům Je­ro­boámův, a to ještě dnes. Co dnes, právě teď! 15 Hos­po­din udeří na Iz­rael, až se roz­kýve jako rákosí ve vodě, vy­rve Iz­rael z této krásné země, kte­rou dal je­jich ot­cům, a roz­ptýlí je až za Eufrat, pro­tože si na­děla­li po­svátné kůly, a tak po­pu­di­li Hos­po­di­na. 16 Pro­to se Hos­po­din Iz­rae­le vzdá – kvů­li hříchům, které spá­chal Je­ro­boám a ke kterým sve­dl Izrael.“ 17 Je­ro­boá­mova že­na tedy vsta­la a vrá­ti­la se do Ti­r­sy. Jakmi­le vkroči­la na práh do­mu, chlapec zemřel. 18 Po­hř­bi­li ho a ce­lý Iz­rael ho oplakával, jak ře­kl Hos­po­din skrze svého služebníka, pro­roka Achiáše. 19 Ostatní Je­ro­boá­movy skutky – jak válčil a kraloval – o tom se píše v Kro­nice iz­rael­ských králů. 20 Je­ro­boám kraloval dvacet dva let. Po­tom ule­hl ke svým ot­cům a místo něj za­čal kralovat jeho syn Nádab. Rechoboám, král Judský21 V Jud­s­ku kraloval Re­cho­boám, syn Šalo­mounův. Stal se králem v je­denačtyřiceti letech a se­dmnáct let kraloval v Je­ruzalémě, ve městě, které Hos­po­din vy­vo­lil ze všech iz­rael­ských kmenů, aby tam zůstávalo jeho jméno. Jeho matka, Amonka, se jmenova­la Naa­ma. 22 Juda pá­chal, co je v Hos­po­di­nových očích zlé. Svý­mi hří­chy a vším, co pá­cha­li, ho po­pou­ze­li k žár­livosti víc než je­jich ot­cové. 23 Na kde­jakém vy­šším návrší a pod kde­jakým košatým stro­mem si na­stavě­li obětní výši­ny, slou­py a po­svátné kůly. 24 V zemi se dokon­ce ob­jevi­la i mod­lářská pro­sti­tu­ce. Do­pouště­li se všech ohavností těch národů, které Hos­po­din před Iz­rae­lem vy­hnal. 25 Pátého roku Re­cho­boá­mova kralování při­táhl k Je­ruzalé­mu egyptský vlád­ce Šišak 26 a po­bral pokla­dy Hos­po­di­nova chrá­mu i pokla­dy králov­ského paláce. Vzal všech­no; vzal i všech­ny zlaté ští­ty, které zho­tovil Šalo­moun. 27 Místo nich po­tom král Re­cho­boám zho­tovil bronzové ští­ty a svěřil je ve­li­te­lům stráže, která hlída­la vchod do králov­ského paláce. 28 Kdyko­li král chodíval do Hos­po­di­nova chrá­mu, stráže je vy­náše­ly a pak opět vrace­ly do strážní ko­mo­ry. 29 Ostatní Re­cho­boá­movy skutky – co všech­no vy­ko­nal – o tom se, jak zná­mo, píše v Kro­nice jud­ských králů. 30 Mezi Re­cho­boá­mem a Je­ro­boá­mem po ce­lou tu dobu trva­la válka. 31 Re­cho­boám pak ule­hl ke svým ot­cům a byl po­hřben mezi svý­mi předky ve Městě Davi­dově. Jeho amon­ská matka se jmenova­la Naa­ma. Na jeho místě za­čal kralovat jeho syn Abiáš.