Bible21 › 1. Královská › 5

1. Královská

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22

Šalomounovo bohatství a moudrost1 Šalo­moun vlá­dl nade vše­mi králov­ství­mi od ře­ky Eufrat po fi­lištín­skou zem až k hranici s Egyp­tem. Ti všich­ni Šalo­mou­novi přináše­li dary a slouži­li mu po ce­lý jeho život. 2 Denní dávka po­travin pro Šalo­mounův dvůr představovala: 30 korů jemné mouky, 60 korů hru­bé mou­ky, 3 10 ku­sů krmného dobytka, 20 ku­sů do­bytka z pastvin, 100 ku­sů bravua mimo to je­lení, gaze­lí a srnčí maso a tu nej­lepší drůbež. 4 Panoval to­tiž nad ce­lým územím a nad vše­mi krá­li na západ od Eufra­tu od Tifsa­chu po Gazu a se vše­mi okolní­mi země­mi žil v mí­ru. 5 Po ce­lý Šalo­mounův život žil Juda a Iz­rael od Danu až po Beer-še­bu v bez­pečí, každý ve stínu své révy a svého fí­koví. 6 Šalo­moun měl také 4 000 stájí pro koně ke svým vozům a 12 000 jezd­ců. 7 Správ­cové se střída­li po měsíci v záso­bování krále Šalo­mou­na i všech, kdo byli po­zváni k jeho sto­lu, a sta­ra­li se o to, aby nic ne­chybělo. 8 Každý ve svém pořadí také do­dáva­li ječ­men a slá­mu pro tažné a jez­de­cké koně, kde­ko­li byli roz­místěni. 9 Bůh ob­dařil Šalo­mou­na ne­smírnou moud­rostí a důvtipem a dal mu to­lik ro­zu­mu, jako je pís­ku na bře­hu moře. 10 Šalo­mou­nova moud­rost převy­šova­la moud­rost všech východních národů i veške­rou moud­rost Egyp­ta. 11 Moud­rostí předčil všech­ny li­di, dokon­ce i Et­a­na Ezra­chejského a Macho­lovy syny He­ma­na, Kalko­la a Dar­du. Jeho jméno pro­s­lulo po všech okolních náro­dech. 12 Složil tři tisíce přís­loví a jeho písní bylo tisíc a pět. 13 Hovořil o rost­lináchod ced­ru v li­banon­ském po­hořípo yzop u zdi nádvoří. Hovořil o zvěři a ptácích, o rybách a také o brou­cích. 14 Králové všech zemí slyše­li o jeho moud­rosti, a tak při­cháze­li vy­s­lan­ci ze všech národů, aby si po­s­lech­li Šalo­mou­novu moud­rost. Přípravy na stavbu chrámu15 Také týr­ský král Chíram po­slal své služebníky k Šalo­mou­novi, jakmi­le us­lyšel, že byl po­mazán za krále po svém ot­ci. Chíram byl to­tiž vž­dy Davi­dovým pří­te­lem. 16 Šalo­moun pak Chíra­movi po­slal zprávu: 17 „Jak sám víš, můj otec David ne­mohl po­stavit chrám jménu Hos­po­di­na, svého Bo­ha. Mu­sel bo­jovat s ne­přá­te­li na všech stranách, dokud mu je Hos­po­din ne­po­ložil pod no­hy. 18 Mně ale Hos­po­din, můj Bůh, dal odpoči­nutí ze všech stran. Ne­zbyl žádný pro­tivník, žádná hroz­ba. 19 Pro­to mám teď v úmys­lu po­stavit chrám jménu Hos­po­di­na, svého Bo­ha, jak to Hos­po­din po­věděl mé­mu otci Davi­dovi: ‚Tvůj syn, je­hož do­sadím na tvůj trůn po to­bě, ten po­staví chrám mé­mu jménu.‘ 20 Pro­sím, nech tedy pro mě v Li­bano­nu kácet ced­ry. Moji služebníci bu­dou po­máhat tvým a mzdu tvých služebníků ti uhradím, jak si řekneš. Jak sám víš, nikdo u nás ne­u­mí kácet stro­my tak jako Sidonci.“ 21 Když Chíram us­lyšel Šalo­mou­nova slova, byl vel­mi po­těšen a pro­hlásil: „Ať je dnes požeh­nán Hos­po­din, který dal Davi­dovi moud­rého sy­na, aby vlá­dl to­muto ve­liké­mu lidu.“ 22 Po­tom po­slal Šalo­mou­novi tuto odpověď: „Tvou zprávu jsem do­stal. Po­starám se o všech­no ced­rové i cypřišové dříví pod­le tvého přání. 23 Mí služebníci je z Li­bano­nu sve­zou ke Středo­zemní­mu moři, kde z něj na­dělám vory a přepravím je, kam mi určíš. Tam je dám ro­ze­b­rat a ty si je vy­zvedneš. Jis­tě také vy­hovíš mé­mu přání a po­staráš se o stravu pro můj dvůr.“ 24 Tak tedy Chíram do­dal Šalo­mou­novi veškeré ced­rové a cypřišové dře­vo pod­le jeho přání. 25 Šalo­moun dal Chíra­movi na oplátku 20 000 korů pšenice jako stravu pro jeho dvůr a 20 000 batů panen­ského ole­je. To pak Šalo­moun dával Chíra­movi rok co rok. 26 Hos­po­din dal Šalo­mou­novi moud­rost, jak mu slí­bil. Mezi Chíra­mem a Šalo­mou­nem vlá­dl mír a sta­li se spo­jen­ci. 27 Král Šalo­moun za­ve­dl v ce­lém Iz­rae­li nu­cené práce. Na­sazených bylo celkem 30 000 28 a do Li­bano­nu jich po­sílal 10 000 v měsíčních směnách; měsíc býva­li v Li­bano­nu, dva měsíce do­ma. Nu­ceným pracím ve­lel Ado­ni­ram. 29 Šalo­moun měl v horách 70 000 nosičů a 80 000 la­mačů ka­mene. 30 Kro­mě toho Šalo­moun us­tanovil 3 300 do­zorců, kteří ve­le­li pracím a do­hlíže­li na dělníky. 31 Král ne­chal navézt ve­liké ušlech­ti­lé ka­me­ny, ne­boť chtěl, aby chrám měl zákla­dy z otesaných kvádrů. 32 Šalo­mou­novi ka­meníci je otesáva­li spo­lu s ka­meníky od Chíra­ma a z Gebalu. Tak tedy bylo připra­veno dře­vo i ka­me­ny ke stav­bě chrá­mu.