Bible21 › Sofoniáš › 3

Sofoniáš

• 1
• 2
• 3

Soud nad Jeruzalémem1 Běda tomu zatvrze­lé­mu městu­plné­mu špí­ny a ú­tis­ku! 2 Niko­ho neposlouchá, nedá se poučit; nedoufá v Hospodina, ke své­mu Bohu se ne­chce při­blížit. 3 Jeho vel­moži jsou řvou­cí lvi, jeho soud­ci jak vlci večerní, po kterých ráno zbývajíjen ohryzané kosti. 4 Jeho pro­ro­ci jsou dobrodruzi, lidé pro­sáklí zradou. Jeho kněží zne­svěcují svatyni, když znási­lňují Zákon. 5 Hos­po­din je v tom městě spravedlivý, nekoná žádné zlo. Ráno co ráno, denně bez ustánívynáší na svět­lo svůj soud; zlosyn však ne­ví, co je stud! 6 „Vyhla­dil jsem národy, že je­jich baš­ty zpustly. Jejich ulice jsem zničil, že tudy nikdo nechodí. Z je­jich měst zůstaly rozvaliny, z je­jich obyva­tel ne­zbyl je­diný. 7 Mys­lel jsem si: ‚­Teď mě snad bu­deš ctít, teď se snad ne­cháš poučit!‘ Jejich do­mov by pak ne­byl zničen, nedopadl by na ně žádný trest. Oni však o to hor­livě­jipá­chají hanebnost při všem, co dělají. 8 Pro­to mě če­kej­te, praví Hospodin, v den, kdy po­vstanu, abych svědčil! Toto je můj soud: Po­sbírám národy, shromáždím králov­stvía vy­li­ji na ně svou prchlivost, všechnu svou roz­pálenou zlost. Ano! Žár mé žár­livostipo­hl­tí ce­lou zemi!“ Příslib spásy9 „­Teh­dy dám národům čis­té rty, aby všich­ni vzýva­li jméno Hos­po­di­na spo­lečně mu slouži­li. 10 Ti, kdo mě uctívají za habešský­mi řekami, můj roz­ptýlený lid, ti mi při­ne­sou mé obě­ti. 11 V ten den už se ne­bu­dete mu­set stydětza všech­ny své vzpou­ry pro­ti mně. Tehdy z vaše­ho stře­du od­straním­ty vaše pyšné chvastouny. Už nikdy ne­bu­dete namyšlení­na hoře mé sva­tosti. 12 Po­ne­chám ve vašem stře­du­pokorný a ponížený lid – ­ty, kteří v Hos­po­di­nově jménuna­cházejí své bez­pečí. 13 Po­zůsta­tek Iz­rae­le už ne­bu­de jednat zle, nebudou mlu­vit lež, lstivý jazyk se u nich nenajde. Budou se pást a odpočívat v bez­pečía nikdo už je nezděsí.“ 14 Jásej, Dce­ro sionská! Prozpěvuj, Izraeli! Raduj a ve­sel se ce­lým srdcem, Dcero je­ruzalém­ská! 15 Hos­po­din zrušil tvůj roz­su­de­ka ne­pří­te­le odvrátil. Hospodin, Král Iz­rae­le, je vpro­střed tebe – ne­boj se už žádné po­hro­my! 16 V ten den řeknou Jeruzalému: „Neboj se, Si­o­ne, ne­svěšuj ru­ce! 17 Hos­po­din, tvůj Bůh, je vpro­střed tebe – hr­di­na, jenž tě zachrání. Šťastně se bude z tebe veselit, až tě svou lás­kou obnoví; zajásá nad te­bou sa­mou ra­dostí 18 jako v den slavnosti.“ „Odstraním z tebe neštěstí, abys už nene­sl břímě po­tu­py. 19 Hle – v ten čas skon­cu­jise vše­mi, kdo tě trápili! Zachráním ale kul­havoua za­hnanou zpět přivedu. Způsobím jim čest a slávuv každé ze­mi, kde nes­li po­hanu. 20 V ten čas vás znovu přivedu, v ten čas vás shromáždím. Ano, dám vám čest a slávu­me­zi vše­mi náro­dy na zemi, až změním váš osud před vaši­mi zraky, praví Hospodin.“