Bible21 › Římanům › 15

Římanům

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16

1 My silní mu­sí­me nést sla­bosti těch, kdo silní nejsou. Neměj­me ohled jen sami na se­be, 2 ale každý se snaž­me vy­hovět bližní­mu. Usi­lu­j­me o pro­spěch a po­sílení druhých. 3 Vž­dyť ani Kri­stus ne­bral ohled sám na se­be; naopak, je psáno: „Urážky těch, kdo uráží te­be, na mě dopadly.“ 4 Všech­no, co bylo v mi­nu­losti za­psáno, bylo za­psáno pro naše poučení, abychom díky vy­trva­losti a po­vzbu­zení, které je v Pís­mu, mě­li na­dě­ji. 5 Kéž vám Bůh trpě­livosti a útě­chy da­ruje vzájemnou svornost ve shodě s Kri­stem Ježíšem, 6 tak abys­te svorně a jedno­my­s­lně oslavova­li Boha a Otce naše­ho Pá­na Ježíše Krista. Naděje Židů i pohanů7 Při­jí­mej­te se tedy navzájem, jako Kri­stus při­jal vás do Boží slávy. 8 Říkám vám, že Kri­stus se pro Boží věrnost stal služebníkem Ži­dů, aby po­tvr­dil za­s­líbení daná ot­cům 9 a aby i po­hané slavi­li Boha za jeho mi­lo­sr­den­ství. Jak je psáno: „Budu tě vy­znávat mezi národy, tvé jméno písní oslavím.“ 10 A jin­de Písmo říká: „Jásejte, náro­dy, tak jako jeho lid!“ 11 A ještě jinde: „Chvalte Hos­po­di­na, všech­ny národy, ať ho všich­ni li­dé velebí!“ 12 A jin­de Iza­iáš říká: „Vypučí výho­nek Jišajův, vztyčí se, aby vlá­dl národům. Národy se na něj s na­dějí spolehnou.“ 13 Kéž vás tedy Bůh na­děje na­plní veške­rou ra­dostí a poko­jem ve víře, tak aby vaše na­děje rost­la mo­cí Du­cha svatého stále víc a víc. Pavlovo poslání14 Mám o vás jisto­tu, bratři mo­ji, že jste plni dob­ro­ty, má­te hojnost veškerého po­znání a sami se dokážete na­po­mínat navzájem. 15 Přesto jsem se vám os­mě­lil v do­pise připo­menout něk­teré věci jako ten, komu Bůh udě­lil mi­lost 16 být služebníkem Krista Ježíše mezi po­ha­ny. Smys­lem mé kněžské služ­by při Božím evange­liu je, aby Bůh při­jal po­ha­ny jako li­bou oběť, po­svěcenou Du­chem svatým. 17 Pokud jde o službu Bo­hu, mám se v Kri­stu Ježíši čím chlu­bit. 18 Ne­od­vážil bych se něco ří­kat, kdy­by to skrze mě Kri­stus také ne­ko­nal k přive­dení po­hanů k po­s­lušnosti slovem i skutkem, 19 v moci divů a zá­zraků, v moci Božího Du­cha, takže jsem od Je­ruzalé­ma až po Illyrii vše ko­lem doko­la na­plnil Kri­stovým evange­li­em. 20 Šlo mi o to, kázat evange­li­um tam, kde o Kri­stu ještě nes­lyše­li, abych ne­stavěl na cizím základě. 21 Jak je psáno: „Ti, kterým ne­byl ohlášen, jej spatří, ti, kdo nikdy nes­lyše­li, pochopí.“ Plány do budoucna22 To vše mi dlouho bráni­lo při­jít k vám. 23 Teď už ale v těch­to krajích nemám místo, a pro­tože vás už mno­ho let toužím navštívit, 24 rád bych to udělal cestou do Španěl. Pevně doufám, že se s vá­mi setkám a že mě vy­praví­te na další ces­tu; pře­devším se ale těším na chvíle s vá­mi. 25 Teď ovšem ces­tu­ji do Je­ruzalé­ma, abych po­s­loužil svatým. 26 Církve v Ma­kedo­nii a Ře­cku se to­tiž roz­hod­ly uspořádat sbírku pro chudé, kteří jsou mezi svatý­mi v Je­ruzalémě. 27 Roz­hod­li se sa­mi, zároveň však i pro­to, že jsou je­jich dlužníky. Když jako po­hané zís­ka­li podíl na je­jich du­chovních věcech, mu­sí jim zase po­mo­ci hmotně. 28 Jakmi­le ten úkol splním a předám jim výtěžek sbírky, vy­pravím se přes vás do Španěl. 29 A vím, že až k vám při­jdu, při­jdu s Kri­stovým plným požeh­náním. 30 Bratři, pro Pá­na Ježíše Krista a pro lás­ku Du­cha vás pro­sím, abys­te mi po­moh­li v mém bo­ji. Mod­lete se za mě k Bo­hu, 31 abych byl vy­svo­bo­zen od ne­věřících v Jud­s­ku a aby svatí tuto mou službu Je­ruzalé­mu při­ja­li. 32 Dá-li Bůh, s ra­dostí pak při­jdu k vám a odpoči­nu si mezi vá­mi. 33 Bůh poko­je kéž je s vá­mi vše­mi. Amen.