Bible21 › Římanům › 14

Římanům

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16

Nesuď bratra1 Při­jí­mej­te ty, kdo jsou chou­lostiví ve víře, a to bez há­dek o názo­rech. 2 Někdo věří, že smí jíst všech­no, ale chou­lostivý jí jen ze­leni­nu. 3 Kdo jí všech­no, ať ne­po­hrdá tím, kdo nejí, a kdo nejí, ať ne­soudí to­ho, kdo jí – vž­dyť Bůh jej při­jal! 4 Kdo vůbec jsi, že soudíš cizího služebníka? Před svým vlastním pánem ob­sto­jí, či se­lže. A on ob­sto­jí – Pán jej dokáže po­de­přít! 5 Někdo si cení jedno­ho dne nad jiné, pro něko­ho je den jako den. Každý ať je přesvědčen o vlastním názo­ru. 6 Kdo drží svá­tek, drží ho Pánu. Kdo jí, jí Pánu, ne­boť dě­kuje Bo­hu, a kdo nejí, nejí Pánu a dě­kuje Bo­hu. 7 Nikdo z nás to­tiž neži­je sám sobě a nikdo sám sobě ne­u­mírá. 8 Ži­je­me-li, ži­je­me Pánu; umírá­me-li, umírá­me Pánu. Ať už tedy ži­je­me či umírá­me, patří­me Pánu. 9 Vž­dyť pro­to Kri­stus zemřel a znovu ožil – aby byl Pánem živých i mrt­vých. 10 Pro­č tedy soudíš svého bra­t­ra? Ane­bo ty, pro­č po­hrdáš svým bra­t­rem? Všich­ni pře­ce stane­me na sou­du před Božím trůnem. 11 Jak je psáno: „Jakože jsem živ, praví Hospodin, každé ko­leno pře­de mnou poklekne a každý jazyk se vy­zná Bohu.“ 12 Každý z nás tedy složí Bohu účet sám za se­be. Nepohoršuj bratra13 Přestaň­me pro­to sou­dit jedni druhé. Radě­ji po­suď­te, jak bra­t­ra ničím neu­razit a ne­po­horšit. 14 Vím a v Pánu Ježíši mám na­prostou jisto­tu, že nic není nečis­té samo o sobě; pokud to však někdo má za nečis­té, je to pro něj nečis­té. 15 Trápí-li se tvůj bra­tr kvů­li to­mu, co jíš, pak už se neřídíš lás­kou. Přestaň svým jídlem hu­bit člověka, za kterého zemřel Kri­stus! 16 Ať se o tom, co je pro vás dob­ré, ne­mluví zle. 17 V Božím králov­ství pře­ce nejde o jídlo a pi­tí, ale o sprave­dlnost, pokoj a ra­dost v Du­chu svatém. 18 Kdo tak­to slouží Kri­stu, je mi­lý Bohu a uznávaný lid­mi. 19 Usi­lu­j­me tedy o to, co vede k poko­ji a vzájemné­mu bu­dování. 20 Nenič Boží dílo kvů­li jídlu! Jis­tě, „všech­no je čisté,“ ale je špatné po­horšovat člověka jídlem. 21 Je lepší nejíst ma­so, ne­pít víno a vy­va­rovat se vše­ho, co tvého bra­t­ra uráží. 22 Ví­ru, kte­rou máš, si tedy nech před Bo­hem pro se­be. Blaze to­mu, kdo se sám ne­od­su­zuje za to, co schvaluje. 23 Kdo má ale při jídle po­chybnosti, je od­sou­zen, pro­tože se ne­chová pod­le své ví­ry. A coko­li není z ví­ry, je hřích.