Bible21 › Ester › 3

Ester

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10

Hamanův edikt1 Po nějaké době král Xer­xes po­ctil Ha­ma­na, syna Ha­meda­ty Aga­gov­ce. Po­výšil jej a jeho křes­lo vy­zve­dl nade všech­ny ostatní vel­može. 2 Všich­ni dvořané v králov­ském paláci před Ha­manem kle­ka­li a klaně­li se, ne­boť tak znělo králov­ské nařízení. Jen Mor­de­chaj ne­kle­kal a ne­klaněl se. 3 Dvořané z králov­ského paláce Mor­de­chajovi říka­li: „Pro­č po­rušuješ králov­ské nařízení?“ 4 Říka­li mu to den co den, ale když ne­po­s­lou­chal, po­vědě­li to Ha­manovi. Chtě­li vi­dět, zda to Mor­de­chajovi pro­jde; ře­kl jim to­tiž, že je Žid. 5 Sa­motný Ha­man si pak vši­ml, že Mor­de­chaj před ním ne­kleká ani se ne­klaní. Ha­ma­na to tak roz­lí­ti­lo, 6 že mu připa­dalo málo vztáhnout ruku jen na Mor­de­chaje. Když se do­zvěděl Mor­de­chajovu národnost, usmys­lel si, že vy­hladí všech­ny Ži­dy v ce­lé Xer­xově říši, vše­chen ten mor­de­chaj­ský národ. 7 Prvního měsíce zvaného nísan, dvanáctého roku krále Xer­xe, ne­chal Ha­man házet pur (to­tiž los), aby vy­bral vhodný den a měsíc. Los připa­dl na dvanáctý měsíc zvaný adar. 8 Ha­man po­tom ře­kl krá­li Xer­xovi: „Je tu je­den národ mezi náro­dy všech pro­vin­cií tvé říše, roz­troušený, ale od­dělený. Je­jich záko­ny jsou od všech národů od­lišné a králov­ské záko­ny ne­do­držují. Není v králově zájmu na­dále je trpět. 9 Kdy­by král ráčil, může se na­psat, ať jsou vy­hlazeni. Osobně vy­platím správ­cům deset tisíc talen­tů stříb­ra, aby je uloži­li do králových pokladnic.“ 10 Nato si král sňal z ruky pečetní prs­ten a dal jej tomu ži­do­bij­ci Ha­manovi, synu Ha­meda­ty Aga­gov­ce. 11 „Stříbro je tvé,“ ře­kl král Ha­manovi, „a stejně tak ten lid. Udě­lej s ním, co chceš.“ 12 Třináctého dne prvního měsíce byli svo­láni královští písaři. Přes­ně pod­le Ha­manových po­kynů se na­psalo královým sa­trapům, místo­držícím každé jednot­livé pro­vin­cie a před­stavi­te­lům jedno­ho každého národa. Do každé pro­vin­cie se psalo je­jich pís­mem, jedno­mu každé­mu náro­du je­jich jazykem. Psalo se jménem krále Xer­xe a pečeti­lo se královým prs­tenem. 13 Do všech pro­vin­cií říše byli vy­s­láni po­s­lové s listy: Všechny Ži­dy, mladé i staré, že­ny i ne­mluvňa­ta, je tře­ba zničit, po­bít a vy­hla­dit, a to v je­diný den: třináctého dne dvanáctého měsíce zvaného adar. Co kdo po nich ukořis­tí, ať si ne­chá. 14 Ten­to edikt bu­diž za­řazen mezi záko­ny v každé jednot­livé pro­vin­cii a vy­hlášen ve všech náro­dech, aby se moh­li na ten den připravit. 15 Po­s­lové na králův roz­kaz ne­pro­dleně vy­razi­li a zákon byl vy­hlášen i v súském paláci. Král s Ha­manem pak za­se­dli a po­píje­li, ale ve městě Súsách za­vlá­dl roz­ruch.