Bible21 › Amos › 5

Amos

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9

Panna izraelská padne1 Slyš­te slovo, jež pronáším nad vá­mi – žalo­z­pěv nad do­mem Iz­rae­le: 2 Pan­na iz­rael­ská padne a víckrát nevstane. Opuštěna bude v zemi své, nikdo ji ne­zvedne. 3 Toto praví Panovník Hos­po­din domu Izraele: Městu, jež vy­táh­ne s tisícem, jen sto jich zůstane a to­mu, jež se stem vytáhne, zůstane jen deset. 4 Toto praví Hos­po­din domu Izraele: Hledejte mne, ať ži­jete! 5 Ne­hle­dej­te Bet-el, do Gilgalu nechoďte, do Beer-še­by neputujte. Gilgal to­tiž bude vy­sídle­na z Bet-elu nic ne­z­bu­de. 6 Hle­dej­te Hos­po­di­na, ať žijete! Ať se na dům Josefův ne­vrh­ne­jak oheň, který stravuje, který nikdo v Bet-elu uha­sit nemůže! 7 Vy ale ob­rací­te právo v pe­lyněka sprave­dlnost k zemi sráží­te. 8 Ten, který stvořil Plejá­dy a Orion, který ob­rací stín smrti na ji­troa den pak zase stmívá v noc, ten, který přivo­lává mořské vo­dya vy­lévá je na zemi, má jméno Hos­po­din. 9 Do zká­zy umí vrh­nout mocného, záhuba při­jde i na pevnost! 10 Vy ale nenávi­dí­te to­ho, kdo soudí v bráně, štítíte se to­ho, kdo mluví prav­divě. 11 Pro­tože du­pete po chudácí­cha nutí­te je od­vádět daně z obilí, nebudete byd­let v těch svých palácích, které jste si po­stavi­li z kamení; z těch vý­tečných vi­nic, co jste sázeli, nebudete moci víno pít. 12 Jen já vím, ko­lik je vašich vina jak hroz­ný je váš hřích. Nevinné sužujete, be­rete úplatek, ubohé v bráně krátí­te na právech. 13 Ro­zumný bude v té době mlčet – ­ty ča­sy bu­dou zlé. 14 Hle­dej­te dob­ré, a ne zlé, ať žijete! Hospodin, Bůh zástupů, pak s vá­mi bude, jak říká­te. 15 Zlo nenáviď­te a dob­ro milujte, u sou­du v bráně právo podpoř­te – snad se Hos­po­din, Bůh zástupů, smi­lu­jenad tím, co z Josefa zůstane. 16 Nuže, toto praví Panovník Hos­po­din, Bůh zástupů: Nářek bude znít na všech prostranstvích, „Ach, běda!“ bude slyšet na všech ulicích. Rolníky po­vo­lají k oplakávánía znal­ce žalo­z­pěvů k truch­lení. 17 Nářek bude znít na všech vinicích, až pro­jdu mezi vámi, praví Hos­po­din. Nenávidím vaše svátky18 Běda těm, kteří toužípo Hos­po­di­nově dni! K če­mu vám bude Hos­po­dinův den? Přijde s tmou, a ne se svět­lem! 19 Jako by někdo utíkal před lve­ma po­tkal by se s medvědem; jako by se doma opřel ru­kou o zeďa byl by uštknut ha­dem. 20 Hos­po­dinův den ne­při­ne­se svět­lo, ale tmu, černotu bez je­diného paprs­ku! 21 Nenávi­dím vaše svátky, jsou mi odporné, vaše shro­máždění ne­mo­hu vy­držet! 22 Když mi přináší­te zápalné a moučné oběti, mně se to nelíbí. Na pokojné obě­ti z vašich do­bytčatse ne­chci ani podívat. 23 S rá­mu­sem svých písní mě nech­te být, nechci po­s­lou­chat vaše hraní na lout­ny! 24 Ať se valí právo jako mo­cná řeka, spravedlnost jako proud, jenž ne­vy­sy­chá! 25 Přináše­li jste mi obě­ti a da­rytěch čtyřicet let na poušti, dome iz­rael­ský? 26 Nosi­li jste svého „krále“ Sakútaa hvěz­du svého „­bo­ha“ Sa­tur­na – ob­ra­zy, jež jste si mu­se­li sami udělat? 27 Pro­to vás vy­stěhu­ji až za Damašek, praví Hospodin, Bůh zástupů – tak se jmenuje.