Bible21 › Ageus › 2

Ageus

• 1
• 2

Budoucí sláva1 jedn­a­dvacátého dne sedmého měsíce, přišlo skrze pro­roka Agea slovo Hos­po­di­novo: 2 „Pro­mluv k jud­ské­mu místo­drži­te­li Ze­ru­bábe­lovi, synu Še­al­tie­lovu, k ve­leknězi Jošuovi, synu Jo­ca­da­kovu, i ke zbývající­mu li­du: 3 Zbývá mezi vá­mi ještě někdo, kdo vi­děl ten­to chrám v jeho dřívější slávě? A jak ho vi­dí­te teď? Ne­připadá vám jako nic? 4 Nuže vzchop se, Ze­ru­bábe­li! praví Hos­po­din. Vzchop se, ve­leknězi Jošuo, synu Jo­ca­dakův! Vzchop se, vše­chen lide této země, praví Hos­po­din, a dej­te se do práce. Vž­dyť já jsem s vá­mi, praví Hos­po­din zástupů. 5 To je slovo, které jsem vám dal, když jste vy­cháze­li z Egyp­ta. Můj Duch zůstává vpro­střed vás. Ne­boj­te se! 6 Tak praví Hos­po­din zástupů: Ještě jednou, a to br­zy, otřesu ne­bem i zemí, mořem i souší. 7 Otřesu vše­mi náro­dy, takže při­jdou se svý­mi pokla­dy, a já ten­to chrám na­plním slávou, praví Hos­po­din zástupů. 8 Mé je stříbro a mé je zla­to, praví Hos­po­din zástupů. 9 Sláva to­ho­to nového chrá­mu bude větší než toho prvního, praví Hos­po­din zástupů. Na tom­to místě da­ru­ji pokoj, praví Hos­po­din zástupů.“ Ode dneška požehnám10 Čtyři­a­dvacátého dne devátého měsíce ve druhém roce Da­re­i­ovy vlá­dy do­stal pro­rok Age­us slovo Hos­po­di­novo: 11 „Tak praví Hos­po­din zástupů – Ze­ptej se kněží na zákon: 12 Kdy­by někdo nesl v cípu svého pláště po­svěcené maso a tím cípem by se do­tkl chle­ba, kaše, ví­na, ole­je nebo jakéhoko­li jíd­la, po­světí se to?“ „Ne,“ od­po­vědě­li kněží. 13 „A kdy­by se če­hoko­li ta­kového do­tkl někdo po­sk­vrněný mrtvolou,“ pokračoval Age­us, „po­sk­vrní se to?“ „Ano, poskvrní,“ od­po­vědě­li kněží. 14 Na to Age­us ře­kl: „S­tejné je to v mých očích s tím­to li­dem a s tím­to náro­dem, praví Hos­po­din. Stejné je to se vším, co dělají a co tu obě­tují – je to nečis­té! 15 Vší­mej­te si ale, jak bude ode dneška dál. Jak bylo před­tím, než se v Hos­po­di­nově chrá­mu za­čal pokládat ká­men na ká­men? 16 Kdo teh­dy přišel k hro­madě zrní pro dvacet měr, našel tam jen deset. Kdo přišel k vinné ká­di pro pa­desát měr, našel tam jen dvacet. 17 Všech­no, na čem jste pracova­li, jsem bil plísní, snětí a krou­pa­mi, a přesto jste na mě ne­dba­li, praví Hos­po­din. 18 Vší­mej­te si, jak bude ode dneška dál, jak bude od čtyři­a­dvacátého dne devátého měsíce – ode dne, kdy byl znovu za­ložen Hos­po­dinův chrám. Vší­mej­te si: 19 Je už v obilnici zrní? Réva, fí­kovník, granátovník ani oliva ještě ne­rodí? Ode dneška vám požehnám.“ Slovo pro Zerubábela20 Čtyři­a­dvacátého dne téhož měsíce do­stal Age­us po­druhé slovo Hos­po­di­novo: 21 „Řekni jud­ské­mu místo­drži­te­li Ze­ru­bábe­lovi: Otřesu ne­bem i zemí. 22 Převrh­nu králov­ské trů­ny a sílu po­han­ských říší zničím. Převrh­nu vozy i s vo­za­ta­ji, takže padnou koně a je­jich jezd­ci se navzájem po­bi­jí. 23 V ten den, praví Hos­po­din zástupů, tě vez­mu, můj služebníku Ze­ru­bábe­li, synu Še­al­tie­lův, praví Hos­po­din, a učiním tě svým pečetním prs­tenem, pro­tože tebe jsem si vy­vo­lil, praví Hos­po­din zástupů.“