Bible21 › 2. Královská › 16

2. Královská

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25

Achaz, král judský1 Se­dmnáctého roku Pe­kacha, syna Re­ma­liášova, za­čal nad Ju­dou kralovat Achaz, syn Jo­tamův. 2 Stal se králem ve dvaceti letech a kraloval v Je­ruzalémě šestnáct let. Ne­dělal však, co je v Hos­po­di­nových očích správné, jako kdy­si jeho otec David, 3 ale ří­dil se způso­by iz­rael­ských králů. Vlastního syna dokon­ce ne­chal pro­vést ohněm pod­le ohavných zvyk­lostí národů, které Hos­po­din vy­hnal před syny Iz­rae­le. 4 Obětoval a pá­lil ka­di­dlo na po­svátných výšinách, návrších a pod kde­jakým košatým stro­mem. 5 Ara­mej­ský král Re­cin teh­dy s iz­rael­ským králem Pe­kachem, synem Re­ma­liášovým, vy­táhl do boje pro­ti Je­ruzalé­mu. Ob­leh­li Achaze, ale ne­dokáza­li ho po­razit. 6 V té době ara­mej­ský král Re­cin vy­hnal Ju­dej­ce z Ei­la­tu a do­byl ho pro Ara­mej­ce. Po­tom se do Ei­la­tu na­stěhova­li Edom­ci a byd­lí tam až dodnes. 7 Achaz pro­to vy­s­lal k asyr­ské­mu krá­li Tiglat-pi­lesa­rovi po­s­ly s prosbou: „Jsem tvůj služebník, tvůj syn! Při­jď mě pro­sím vy­svo­bo­dit z ru­kou ara­mej­ského a iz­rael­ského krále, kteří mě napadli.“ 8 Achaz teh­dy po­bral stříbro a zla­to, které se našlo v Hos­po­di­nově chrá­mu i v pokladnicích králov­ského paláce, a po­slal to asyr­ské­mu krá­li jako úpla­tu. 9 Asyr­ský král ho vy­s­lyšel. Při­táhl k Da­mašku, do­byl ho, obyva­te­le od­vle­kl do Kí­ru a Re­ci­na po­pravil. 10 Král Achaz se pak vy­pravil vstříc asyr­ské­mu krá­li Tiglat-pi­lesa­rovi do Da­mašku. Když spatřil da­mašský ol­tář, po­slal knězi Uri­ášovi jeho nákres a po­drobný po­pis jeho pro­ve­dení. 11 Kněz Uri­áš pak po­stavil ol­tář přes­ně pod­le údajů, které po­slal král Achaz z Da­mašku. Sti­hl to ještě před­tím, než se král Achaz od­tam­tud vrá­til. 12 Když král do­razil z Da­mašku, pro­hlé­dl si ol­tář, přistou­pil k ně­mu a obětoval na něm. 13 Za­že­hl svou zápalnou i moučnou oběť, při­ne­sl ú­lit­bu a skropil ol­tář krví své pokojné obě­ti. 14 Bronzový ol­tář, který stával před Hos­po­di­nem, ale ne­chal odnést z průče­lí chrá­mu, z mís­ta mezi novým ol­tářem a Hos­po­di­novým chrá­mem, a po­stavil ho stranou ono­ho ol­táře směrem na se­ver. 15 Po­tom král Achaz přikázal knězi Uri­ášovi: „­Na tom­to velkém novém ol­táři obě­tuj ranní zápaly, večerní moučné obě­ti – zápalnou a moučnou oběť za krále i zápalnou a moučnou oběť s ú­lit­bou za vše­chen lid země. Skrápěj ho krví zápalů a obětí. Co dělat s tím bronzovým ol­tářem, si ještě rozmyslím.“ 16 A kněz Uri­áš udělal všech­no přes­ně tak, jak mu Achaz přikázal. 17 Král Achaz pak ose­kal po­stranice z bronzových sto­janů a se­jmul z nich umyva­dla. Moře sňal z bronzových býků, na ni­chž spočívalo, a po­ložil je na ka­menné dláždění. 18 Aby se za­lí­bil asyr­ské­mu krá­li, ne­chal z chrá­mu od­stranit pod­stavec trůnu, který tam před­tím po­stavi­li, a zrušil vnější králov­ský vchod do Hos­po­di­nova chrá­mu. 19 Ostatní Achazovy skutky – co všech­no vy­ko­nal – o tom se, jak zná­mo, píše v Kro­nice jud­ských králů. 20 Achaz ule­hl ke svým ot­cům a byl po­chován mezi svý­mi předky ve Městě Davi­dově. Na jeho místě pak za­čal kralovat jeho syn Eze­chiáš.