Bible21 › 2. Královská › 13

2. Královská

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25

Joachaz, král izraelský1 Tři­a­dvacátého roku jud­ského krále Jo­aše, syna Achaziášova, se iz­rael­ským králem stal Jo­a­chaz, syn Je­huův. Kraloval v Sa­maří se­dmnáct let 2 a pá­chal, co je v Hos­po­di­nových očích zlé. Následoval hří­chy Je­ro­boá­ma, syna Ne­ba­tova, který sve­dl ce­lý Iz­rael, a ne­od­vrá­til se od nich. 3 Hos­po­din pro­to vzplanul pro­ti Iz­rae­li hněvem a na­dlouho je vy­dal do ru­kou ara­mej­ského krále Chazae­la i jeho syna Ben-ha­da­da. 4 Jo­a­chaz ale pro­sil Hos­po­di­na o mi­lost a Hos­po­din ho vy­s­lyšel. Vi­děl to­tiž trápení, kterým ara­mej­ský král Iz­rael sužoval. 5 Hos­po­din teh­dy Iz­rae­li dal za­chrán­ce, takže se synové Iz­rae­le z moci Ara­mu vy­mani­li a moh­li žít ve svém vlastním tak jako kdy­si. 6 Ne­od­vrá­ti­li se ale od hříchů domu Je­ro­boá­mova, který sve­dl ce­lý Iz­rael, a pokračova­li v nich. V Sa­maří dokon­ce stál Ašeřin po­svátný kůl. 7 Pro­to z Jo­a­chazova voj­s­ka ne­zbylo více než 50 jezd­ců, 10 vozů a 10 000 pěšáků. Tak je ara­mej­ský král zničil. Roz­drtil je na prach. 8 Ostatní Jo­a­chazovy skutky – co všech­no vy­ko­nal a jak byl udatný – o tom se, jak zná­mo, píše v Kro­nice iz­rael­ských králů. 9 Po­tom Jo­a­chaz ule­hl ke svým ot­cům a byl po­chován v Sa­maří. Na jeho místě pak kraloval jeho syn Je­ho­aš. Jehoaš, král izraelský10 Sedmatřicátého roku jud­ského krále Jo­aše se iz­rael­ským králem stal Je­ho­aš, syn Jo­a­chazův. Kraloval šestnáct let 11 a pá­chal, co je v Hos­po­di­nových očích zlé. Ne­od­vrá­til se od žádných hříchů Je­ro­boá­ma, syna Ne­ba­tova, který sve­dl ce­lý Iz­rael, ale pokračoval v nich. 12 Ostatní Je­ho­ašovy skutky – co všech­no vy­ko­nal a jak udatně bo­joval s jud­ským králem Amaciášem – o tom se, jak zná­mo, píše v Kro­nice iz­rael­ských králů. 13 Po­tom Je­ho­aš ule­hl ke svým ot­cům a na jeho trůn do­se­dl Je­ro­boám. Je­ho­aš byl po­chován v Sa­maří mezi iz­rael­ský­mi krá­li. Elíšova smrt14 Když Elíša na smrt one­mo­cněl, iz­rael­ský král Je­ho­aš ho navštívil, pla­kal nad ním a vo­lal: „O­tče můj, otče můj! Jíz­do izraelská!“ 15 Elíša mu ře­kl: „Při­nes luk a šípy.“ Když je při­ne­sl, 16 Elíša mu ře­kl: „Po­lož ruku na luk.“ A když to udělal, Elíša po­ložil své ruce na ruce královy. 17 „O­tevři okno na východ,“ ře­kl mu Elíša, a když je otevřel, ře­kl mu: „Střel!“ Jakmi­le vy­stře­lil, Elíša zvo­lal: „Šíp Hos­po­di­nova vítěz­ství! Šíp vítěz­ství nad Ara­mem! Udeříš na Ara­ma v Afe­ku a úplně ho rozdrtíš.“ 18 Po­tom ře­kl: „Vez­mi šípy.“ Když je vzal, Elíša mu ře­kl: „U­deř jimi o zem! Iz­rael­ský král udeřil třikrát a přestal. 19 Teh­dy se na něj Boží muž rozhněval: „Měl jsi udeřit pětkrát nebo šestkrát – pak bys Ara­ma úplně roz­drtil! Teď ho ale po­razíš jen třikrát.“ 20 Elíša pak zemřel a byl pochován. Příští jaro do země vtrh­li moábští nájezdníci. 21 Iz­rael­ci právě ko­hosi po­hřbíva­li, když vtom uvi­dě­li nájezdníky. Ho­di­li ho tedy do Elíšova hro­bu a utek­li. Jakmi­le ten muž do­pa­dl na Elíšovy kosti, ožil a po­stavil se na no­hy. 22 Ara­mej­ský král Chazael trápil Iz­rael po ce­lou dobu Jo­a­chazovy vlá­dy. 23 Hos­po­din se ale nad nimi smi­loval. Sli­toval se a shlé­dl na ně kvů­li své smlou­vě s Abraha­mem, Izákem a Jáko­bem. Ne­ch­těl do­pustit je­jich zká­zu a do­sud je ne­vy­hnal ze své blízkosti. 24 Ara­mej­ský král Chazael pak zemřel a na jeho místě za­čal kralovat jeho syn Ben-ha­dad. 25 Je­ho­aš, syn Jo­a­chazův, teh­dy na Ben-ha­da­dovi, synu Chaze­lovu, znovu do­byl měs­ta, která Chazael ve vál­ce vzal jeho otci Jo­a­chazovi. Je­ho­aš ho třikrát po­razil a do­byl ta iz­rael­ská měs­ta zpět.