EvanjelickýKazateľ2,18

Kazateľ 2:18

Znenávidel som všet­ku svoju lopotu, ktorou som sa umáral pod sln­kom, ktorú musím zanechať tomu, čo príde po mne.


Verš v kontexte

17 Vtedy som znenávidel život, lebo sa mi sprotivilo všet­ko, čo sa deje pod sln­kom. Veď všet­ko je már­nosť a hon­ba za vet­rom. 18 Znenávidel som všet­ku svoju lopotu, ktorou som sa umáral pod sln­kom, ktorú musím zanechať tomu, čo príde po mne. 19 A ktovie, či bude múd­ry, a či blázon? Vlád­nuť však bude nad všet­kými plod­mi môj­ho trudu, na ktorý som vy­naložil námahu a múd­rosť pod sln­kom. Aj to je már­nosť.

späť na Kazateľ, 2

Príbuzné preklady Roháček

18 Nenávidel som všet­ku svoju prácu, ktorou som sa trudil pod sln­kom, pre­tože ju zanechám človekovi, ktorý bude po mne.

Evanjelický

18 Znenávidel som všet­ku svoju lopotu, ktorou som sa umáral pod sln­kom, ktorú musím zanechať tomu, čo príde po mne.

Ekumenický

18 Znenávidel som všet­ku svoju námahu, ktorou som sa umáral pod sln­kom, ktorú zanechám človeku, čo príde po mne.

Bible21

18 Omrze­lo mě všech­no to pach­tění, kterým se pach­tím pod slun­cem a které po mně zdědí můj následník.