Bible21 › Žalmy › 68

Žalmy

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52
• 53
• 54
• 55
• 56
• 57
• 58
• 59
• 60
• 61
• 62
• 63
• 64
• 65
• 66
• 67
• 68
• 69
• 70
• 71
• 72
• 73
• 74
• 75
• 76
• 77
• 78
• 79
• 80
• 81
• 82
• 83
• 84
• 85
• 86
• 87
• 88
• 89
• 90
• 91
• 92
• 93
• 94
• 95
• 96
• 97
• 98
• 99
• 100
• 101
• 102
• 103
• 104
• 105
• 106
• 107
• 108
• 109
• 110
• 111
• 112
• 113
• 114
• 115
• 116
• 117
• 118
• 119
• 120
• 121
• 122
• 123
• 124
• 125
• 126
• 127
• 128
• 129
• 130
• 131
• 132
• 133
• 134
• 135
• 136
• 137
• 138
• 139
• 140
• 141
• 142
• 143
• 144
• 145
• 146
• 147
• 148
• 149
• 150

1 Pro předního zpěváka. Zpívaný žalm Davi­dův.
2 Po­vstane Bůh, jeho ne­přá­te­lé prchnou, ti, kdo jej nenávi­dí, před ním utečou!
3 Jak ob­lak dý­mu, tak je ro­ze­ženeš – ja­ko vosk taje před ohněm, ničemové zhynou před Bo­hem!
4 Jásat před Bo­hem však bu­dou poctiví, oslavovat bu­dou a tančit ra­dostí!
5 Zpívej­te Bo­hu, jeho jménu hrajte, Jezdci na ob­lacích ces­tu připrav­te – Hos­po­din je jeho jméno, před ním jásej­te!
6 Ochrán­ce vdov, otec si­ro­tkůje Bůh ve svém svatém příbytku.
7 Osamělým dává Bůh rodinu, vězně vy­vádí na svobodu, vzpurní však obývají pusti­nu.
8 Když vy­táhls, Bože, před svým lidem, pustinou když ses ubíral, sé­la
9 zem se třás­la, ne­besa dš­ti­la­tam na Si­na­ji, před Bohem, ano, před Bo­hem, Bo­hem Iz­rae­le!
10 Vy­datným deštěm, Bože, skrápěl jsi, osvěžoval jsi své zemdlené dě­dictví.
11 V něm do­mov našly tvé zástupy, svou hojností jsi, Bože, chudé podě­lil!
12 Když Pán vy­s­lovil svůj rozkaz, veliký průvod žen to zvěstoval:
13 „Králové s voj­s­ky pr­chají, prchají, hospodyně si kořist rozdělí!“
14 I když vás k zemi skláně­la břemena, křídla mé ho­lu­bice jsou stříbrem pokrytá, vaše pe­rutě jsou ze zla­ta!
15 Vše­mo­hou­cí tenkrát krále rozehnal, jako by temná hora Cal­mon sněhem zběla­la!
16 Ó hory ve­liké, hory bášanské, hory skalnaté, hory bášan­ské!
17 Pro­č závistivě hledí­te, hory skalnaté, na ho­ru, již Bůh zvo­lil za svůj příbytek? Hospodin na ní věčně zůstane!
18 Božích vozů jsou myriády, jsou jich tisíce a tisíce – Pán ze Si­naje vchází do své sva­tyně!
19 Vy­stou­pils do výšin, za­jal jsi zajatce, vzal sis lidi jako dar, dokonce i ty, kteří se bouří, že by měl Hos­po­din Bůh u nás pře­bývat!
20 Požeh­nán buď Pán, jenž každý den nás nese, požehnán buď Bůh, náš Spa­si­tel! sé­la
21 Vž­dyť ten­to Bůh je Bo­hem naší spásy, Panovník Hos­po­din vy­vádí ze smrti!
22 Svým sokům Bůh ale roz­dr­tí lebku, serve kš­tici těch, kdo ži­jí ve hří­chu!
23 Pán praví: „Tvé soky přive­du zpátky z Bášanu, i z mořské hlu­bi­ny přive­du je na­zpá­tek,
24 aby sis omyl nohy v krvi nepřátel, tví psi aby ji chlem­ta­li jazykem!“
25 Spatři­li tvůj slavný průvod, Bože, průvod mého Boha a Krále do sva­tyně.
26 Vpře­du šli zpěváci, vza­du hudebníci, mezi nimi pan­ny v ryt­mu tam­burín.
27 Ve­leb­te Boha ve svých shromážděních, velebte Hos­po­di­na, Iz­rae­lovi po­tom­ci!
28 Ma­ličký Ben­jamín v če­le si vykračuje, vůdcové Judy pak se svým zástupem, vůdcové kmene Za­bulon a Neftalí!
29 Pro­jev svou sílu, Bože, mezi námi, prokaž svou moc, Bože, tak jako dřív,
30 ze svého chrá­mu nad Je­ruzalé­mem – ať ti tam králové dary snášejí!
31 Ode­žeň šel­mu, jež v rákosí se skrývá, to stádo bu­vo­lů, býčí národy. Rozdupej dych­tící po kusu stříbra, rozežeň náro­dy chtivé po bo­ji!
32 Vznešení vy­s­lan­ci ať při­jdou z Egypta, Habeš ať přispěchá Bohu se vzdát!
33 Zpívej­te Bo­hu, králov­ství země, našemu Pánu žal­my zpívej­te, sé­la
34 ono­mu Jezd­ci na dávných ne­besích – s­lyš­te, už burácí hla­sem mo­hutným!
35 Uznej­te, že Bohu patří moc, nad Iz­rae­lem je jeho velebnost, jeho moc sahá do ob­lak!
36 Bože, jak hroz­ný jsi ve své svatyni! Bůh Iz­rae­le mo­cí a si­lou svůj lid obdaří. Bůh ať je požeh­nán!