Bible21 › Žalmy › 55

Žalmy

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52
• 53
• 54
• 55
• 56
• 57
• 58
• 59
• 60
• 61
• 62
• 63
• 64
• 65
• 66
• 67
• 68
• 69
• 70
• 71
• 72
• 73
• 74
• 75
• 76
• 77
• 78
• 79
• 80
• 81
• 82
• 83
• 84
• 85
• 86
• 87
• 88
• 89
• 90
• 91
• 92
• 93
• 94
• 95
• 96
• 97
• 98
• 99
• 100
• 101
• 102
• 103
• 104
• 105
• 106
• 107
• 108
• 109
• 110
• 111
• 112
• 113
• 114
• 115
• 116
• 117
• 118
• 119
• 120
• 121
• 122
• 123
• 124
• 125
• 126
• 127
• 128
• 129
• 130
• 131
• 132
• 133
• 134
• 135
• 136
• 137
• 138
• 139
• 140
• 141
• 142
• 143
• 144
• 145
• 146
• 147
• 148
• 149
• 150

1 Pro předního zpěváka, na strunné nástroje. Poučný žalm Davi­dův.
2 Na­s­lou­chej, Bože, mé modlitbě, před mo­jí prosbou se ne­s­krývej,
3 po­přej mi slu­chu a odpověz! Zmítám se v nářku a sténání,
4 před křikem nepřítele, před hroz­bou ničemy. Svojí hanebností mě chtějí zavalit, chovají ke mně krutou nenávist!
5 Srd­ce se ve mně chvěje bolestí, obavy ze smrti mě ob­leh­ly.
6 Hrůza a děs mě svírajía pře­možen jsem úzkostí.
7 Přál bych si mít kříd­la ho­lu­bí – od­lé­tl bych a našel klid!
8 Uchý­lil bych se někam do dáli, v pustině bych se usa­dil. sé­la
9 Po­spíšil bych si do bez­pečípřed touto smrští a vichřicí.
10 Po­hlť je, Pane, jazyk jim spleť, ve městě vládne krutost a roz­bro­je!
11 Ve dne i v noci krouží po jeho zdech, špatnost a trápení byd­lí v něm.
12 Střed měs­ta patří záhubě, ulice ne­opouští křiv­da a lest!
13 Kdy­by pro­tivník mě urážel, to bych snes, kdyby mě na­pa­dl nepřítel, skryl bych se.
14 Ale ty – člověk blízký mně, můj pří­tel a můj spřízněnec!
15 Ra­di­li jsme se spo­lu důvěrně, do Božího domu cho­di­li v zástu­pech!
16 Kéž by je smrt náhle přepadla, aby se za­živa zří­ti­li do pek­la – do­my i srd­ce mají plné zla!
17 Já ale k Bohu zavolám, Hospodin bude má záchra­na.
18 Večer i ráno, také v po­ledneúpím a sténám – vy­s­lyš mě!
19 Bůh mě vy­koupí z to­ho­to boje, pokoj mé duši dopřeje, i když jich to­lik je pro­ti mně!
20 Bůh mě vy­s­lyší a pokoří je, ten, který od věků kraluje! sélaBůh, jenž se nikdy nemění, pokoří ty, kdo se ho ne­bo­jí!
21 Na svo­je druhy můj pří­tel zaútočil, svoji úmlu­vu po­rušil.
22 V ús­tech měl slova nad más­lo lahodnější, v srd­ci však válku nosil si. Jak jemný olej hla­di­ly jeho řeči, vskutku však byly dý­ka­mi!
23 Své břímě uval na Hospodina, on se o tebe postará; on pře­ce nikdy nene­chápo­ctivé padnout do blá­ta.
24 Zákeřné vrahy však ty, Bože, srazíšdo jámy nejhlubší. Půlky živo­ta se ta­koví ne­doč­kají – já ale v tebe skládám na­dě­ji!