Bible21 › Žalmy › 49

Žalmy

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52
• 53
• 54
• 55
• 56
• 57
• 58
• 59
• 60
• 61
• 62
• 63
• 64
• 65
• 66
• 67
• 68
• 69
• 70
• 71
• 72
• 73
• 74
• 75
• 76
• 77
• 78
• 79
• 80
• 81
• 82
• 83
• 84
• 85
• 86
• 87
• 88
• 89
• 90
• 91
• 92
• 93
• 94
• 95
• 96
• 97
• 98
• 99
• 100
• 101
• 102
• 103
• 104
• 105
• 106
• 107
• 108
• 109
• 110
• 111
• 112
• 113
• 114
• 115
• 116
• 117
• 118
• 119
• 120
• 121
• 122
• 123
• 124
• 125
• 126
• 127
• 128
• 129
• 130
• 131
• 132
• 133
• 134
• 135
• 136
• 137
• 138
• 139
• 140
• 141
• 142
• 143
• 144
• 145
• 146
• 147
• 148
• 149
• 150

1 Pro předního zpěváka. Žalm synů Ko­rachových.
2 Všech­ny náro­dy, naslouchejte, obyvatelé svě­ta, po­s­lyš­te,
3 obyčejní li­dé tak jako důležití, ať už jste chudí nebo bo­hatí.
4 Z mých úst teď moud­rá slova zazní, rozumně mé srd­ce přemýšlí,
5 své ucho na­kláním k moud­ré písni, za zvuků ci­te­ry tajem­ství od­halím:
6 Pro­č bych se bát měl ve zlých časech, když jsem obklopen záští ne­přá­tel?
7 Oni se spo­léhají na vlastní jmění, chlubí se ve­likostí svého bo­hatství.
8 Je­den druhého však vy­kou­pit nedokáže, nevnutí za něj Bohu úpla­tek.
9 Výkupné za život je pří­liš drahé, nikdo z nich toto nikdy ne­sve­de!
10 Nikdo ne­bu­de naživu věčně, hrobová já­ma niko­ho ne­mi­ne.
11 Jak vidno, i moud­rý člověk zemře, stejně tak hyne tu­pec a hrubián, každý své jmění cizím za­ne­chá!
12 Je­jich hro­by jim bu­dou věčný­mi domy, na věky věků jim bu­dou obydlím, třebaže dříve vlastni­li po­zemky.
13 Při vší své nád­heře tu li­dé nezůstanou, tak jako zvířa­ta mu­sí za­hynout!
14 Tak­to do­padnou, kdo jsou si se­bou jistí, i ti, kdo ob­divují je­jich výroky. sé­la
15 Do hro­bu za­hnáni bu­dou jak ovce, smrt bude na­ko­nec je­jich pastýřem! Ráno pak po­ctiví pošlapají je, když je­jich tělo bude v hrobě hnítdale­ko od je­jich slavných obyd­lí.
16 Můj život ale Bůh z hro­bu vykoupí, on mě vy­trh­ne z jeho sevření! sé­la
17 Pro­to se ne­stra­chuj, když někdo bo­hatne­ani když jeho dům slavně vzmáhá se.
18 Až zemře, nic s se­bou nepobere, jeho nád­he­ra s ním do­lů ne­půjde.
19 Za svého živo­ta sám sobě dobrořečil: „Musí se uznat, že máš blahobyt!“
20 Mu­sí však ode­jít za svý­mi předky, světlo už nikdy ne­spatří.
21 Při vší své nád­heře když li­dé neprohlédnou, tak jako zvířa­ta mu­sí za­hynout.