Bible21 › Žalmy › 37

Žalmy

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52
• 53
• 54
• 55
• 56
• 57
• 58
• 59
• 60
• 61
• 62
• 63
• 64
• 65
• 66
• 67
• 68
• 69
• 70
• 71
• 72
• 73
• 74
• 75
• 76
• 77
• 78
• 79
• 80
• 81
• 82
• 83
• 84
• 85
• 86
• 87
• 88
• 89
• 90
• 91
• 92
• 93
• 94
• 95
• 96
• 97
• 98
• 99
• 100
• 101
• 102
• 103
• 104
• 105
• 106
• 107
• 108
• 109
• 110
• 111
• 112
• 113
• 114
• 115
• 116
• 117
• 118
• 119
• 120
• 121
• 122
• 123
• 124
• 125
• 126
• 127
• 128
• 129
• 130
• 131
• 132
• 133
• 134
• 135
• 136
• 137
• 138
• 139
• 140
• 141
• 142
• 143
• 144
• 145
• 146
• 147
• 148
• 149
• 150

1 Žalm Davidův. Nezlob se kvů­li zlosynům, nezáviď těm, kdo křiv­du působí –
2 vž­dyť jako tráva uschnou znenadání, jak jarní ze­leň uvadnou!
3 Spo­léhej na Hos­po­di­na, ko­nej dobro, obývej zemi a žij v bez­pečí.
4 V Hos­po­di­nu měj svo­ji rozkoš – on touhy tvého srd­ce na­plní!
5 Hos­po­di­nu svěř svo­ji cestu, doufej v něj a on to učiní:
6 vy­ve­de tvou sprave­dlnost na denní světlo, tvou ne­vi­nu na slun­ce po­lední.
7 Zůstávej v kli­du před Hospodinem, trpělivě na něj vyčkávej. Nezlob se, když někdo slaví úspěch, když někdo pro­vádí, co si umane.
8 Vy­hni se hněvu, za­nech zášti, nezlob se, vž­dyť to jen uškodí.
9 Bídáci pře­ce bu­dou vymýceni, doufající v Hos­po­di­na však zemi ob­drží.
10 Za malou chví­li niče­ma zmizí, ohlédneš se po něm, a už tu ne­bu­de.
11 Pokorní ale ob­drží zemi, rozkoš nalez­nou v hojnosti poko­je.
12 Niče­ma pro­ti po­ctivé­mu kuje pikle, zuby na něj skřípe zuřivě,
13 Hos­po­din se mu ale směje – vi­dí, že při­chází jeho den!
14 S ta­seným mečem, s na­pjatým lu­kemniče­mové na­pa­dají chudáky ubohé, aby po­bi­li ty, kdo ži­jí po­ctivě.
15 Ten je­jich meč je však bodne do srdce, ten je­jich luk se roz­lá­me!
16 Lepší je málo, co má spravedlivý, nežli bo­hatství spousty ničemů.
17 Paže ničemů bu­dou zpřelámány, spravedlivým je ale Hos­po­din podpo­rou.
18 Hos­po­din zná dny bezúhonných, jejich dě­dictví ob­sto­jí navěky.
19 V zlých dobách ne­bu­dou zahanbeni, v hla­dových dnech se na­sytí.
20 Niče­mové však bu­dou zahubeni, Hospodinovi ne­přá­te­lé vymizí, jako když trávu z pas­t­vi­nypo­hl­cuje dým.
21 Niče­ma dluží a ne­chce platit, spravedlivý však má sou­cit a roz­dává.
22 Požeh­naní od Boha ob­drží zemi, vyhnáni však bu­dou ti, jež pro­klíná.
23 Kroky člověka Hos­po­din potvrzuje, když jeho ces­tu schvaluje.
24 I kdy­by za­ko­lísal, pře­ce neupadne, Hospodin za ruku drží jej.
25 Býval jsem mlád a už jsem starý, nikdy jsem ale nezažil, že by byl opuštěn sprave­dlivýa jeho po­tom­ci že by že­bra­li.
26 Stále má sou­cit a půjčuje druhým, požehnáním jsou i jeho po­tom­ci.
27 Odmí­tej zlo a ko­nej dobro, pak bu­deš byd­let v zemi navž­dycky.
28 Hos­po­din to­tiž mi­lu­je právo, nikdy se ne­zřekne věrných svých;navěky bu­dou zachováni, potomci ničemů však vy­mizí.
29 Sprave­dliví ale ob­drží ze­mia bu­dou v ní byd­let navž­dycky.
30 Ús­ta sprave­dlivého moud­ře mluví, jazykem pronáší sprave­dlivý soud,
31 Zákon svého Boha si nosí v srdci, jeho kroky se ne­zvrtnou.
32 Niče­ma na sprave­dlivého číhá, hledá způsob, jak ho za­hu­bit,
33 Hos­po­din ho však nene­chá v jeho rukách, nedá ho od­sou­dit v jeho při!
34 Spo­léhej na Hos­po­di­naa drž se jeho cesty. On tě po­výší, abys ob­držel zemi, ničemy ale vy­mýtí, uvi­díš!
35 Vi­děl jsem niče­mu hroz­né síly, jak roz­loži­tý cedr se roz­pro­střel.
36 Po­mi­nul ale – hle, už není, když jsem ho hledal, nic jsem nenašel!
37 Po­hleď na po­ctivé, vší­mej si upřímných – bu­dou­cnost patří pokojným.
38 Všich­ni vzpurní však bu­dou vyhlazeni, ničemové ne­mají žádné vy­hlídky!
39 Od Hos­po­di­na je záchra­na spravedlivých, on je jim si­lou v ča­se soužení.
40 Hos­po­din je jim po­mo­cí a vysvobozením, zachrání je před ničemy, vysvobodí je, vž­dyť v něho doufají!