Bible21Žalmy35

Žalmy

1 Žalm Davidův. Suď, Hos­po­di­ne, ty, kdo mě soudí; bojuj pro­ti těm, kdo se mnou bo­jují.
2 Vez­mi svou pavé­zu a svůj štít, na po­moc po­vstaň mi!
3 Vy­táhni oštěp a kopí pro­ti těm, kdo táhnou pro­ti mně. Řekni mi: „Já jsem tvůj zachránce!“
4 Ať jsou za­hanbeni, ať se stydí­ti, kdo mě chtějí o život připravit! Ať jsou zpět za­hnáni, ať se hanbí­ti, kdo vy­mýš­lejí, jak mi uško­dit!
5 Ať jsou jak větrem hnané plevy, Hospodinův an­děl ať je do­honí!
6 Je­jich ces­ta ať je temná a kluzká, Hospodinův an­děl ať stíhá je.
7 Bez důvo­du na mě svo­ji síť nastražili, bez důvo­du pro mě já­mu kopa­li.
8 Neštěstí ať na ně při­jde znenadání, síť, kte­rou po­líči­li, ať je uloví, jen ať se zřítí do svého neštěstí!
9 Má duše však bude v Hos­po­di­nu jásat, radovat se bude z jeho záchra­ny.
10 Všech­ny mé kosti teh­dy řeknou: „Kdo se ti, Hos­po­di­ne, vyrovná?“ Zachraňuješ chudáka z moci silnějšího, chudého ubožáka před tím, kdo ho vy­dírá!
11 Zákeřní svěd­kové povstávají, nevím o ničem, z če­ho viní mě.
12 Za dob­ro­tu mi zlo­bou odplácejí, jsem opuštěný jako si­ro­tek!
13 Já pře­ce, když oni churavěli, pytlovinou jsem se odíval, vlastní duši jsem po­stem trápil – ­mod­lit­ba se mi však vrací do klí­na!
14 Cho­dil jsem ve smut­kujak nad pří­te­lem či bratrem; jako bych oplakával matkuob­tížen zár­mutkem.
15 Když jsem však upa­dl, ra­dostně se sběhli, seběhli se na mě, aby mě napadli. Ti, jež jsem ani neznal, rvali mě na ku­sy, přestat ne­ch­tě­li.
16 Hroz­ný­mi na­dáv­ka­mi se mi vysmívali, samou zlostí na mě zuby skřípě­li!
17 Jak dlouho, Pane, se na to bu­deš dívat? Ochraň mou duši před je­jich ranami, můj ho­lý život před tě­mi lvy!
18 Ve ve­likém shro­máždění tě pak budu chválit, před početným li­dem tě oslavím.
19 Ať nade mnou nejásají mí zrádní protivníci, ti, kdo mě bez důvo­du mají v nenávisti, ať oči nemhouří!
20 Ne­ch­tějí to­tiž mlu­vit o pokoji, proti míru­mi­lovným vy­mýš­lejí lsti.
21 Ús­ta si na mě otvírají, volají: „Ho­hó! Co jsme to viděli!“
22 Vi­díš to, Hos­po­di­ne? Ne­zůstaň mlčet, nevzdaluj se mi, Pane můj!
23 Pro­buď se, Bože můj, k mo­jí obhajobě, povstaň, Pane můj, na sou­du!
24 Ve své sprave­dlnosti právo mi zjednej, Hospodine, Bože můj, ať nejásají nade mnou!
25 Ať si ne­mys­lí: „Ho­hó! To jsme chtěli!“ Ať neří­kají: „Už jsme ho dostali!“
26 Ať jsou za­hanbeni a stydí se všichni, kdo se ra­dují z mého neštěstí! Studem a han­bou ať jsou ob­lečeni­ti, kdo se pro­ti mně zvedají!
27 Ti, kdo mi ale sprave­dlnost přejí, ať pro­z­pěvují zvesela, ať navž­dy ří­kají: „Ve­liký je Hospodin, jenž své­mu služebníku pokoj dopřává!“
28 Můj jazyk ať mluví o tvé spravedlnosti, ať zpívá tvé chvály po všech­ny dny!

Bible21Žalmy35

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček