Bible21 › Žalmy › 30

Žalmy

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52
• 53
• 54
• 55
• 56
• 57
• 58
• 59
• 60
• 61
• 62
• 63
• 64
• 65
• 66
• 67
• 68
• 69
• 70
• 71
• 72
• 73
• 74
• 75
• 76
• 77
• 78
• 79
• 80
• 81
• 82
• 83
• 84
• 85
• 86
• 87
• 88
• 89
• 90
• 91
• 92
• 93
• 94
• 95
• 96
• 97
• 98
• 99
• 100
• 101
• 102
• 103
• 104
• 105
• 106
• 107
• 108
• 109
• 110
• 111
• 112
• 113
• 114
• 115
• 116
• 117
• 118
• 119
• 120
• 121
• 122
• 123
• 124
• 125
• 126
• 127
• 128
• 129
• 130
• 131
• 132
• 133
• 134
• 135
• 136
• 137
• 138
• 139
• 140
• 141
• 142
• 143
• 144
• 145
• 146
• 147
• 148
• 149
• 150

1 Žalm Davidův. Píseň k po­svěcení chrá­mu.
2 Vy­vyšovat tě bu­du, Hos­po­di­ne, tys mě pozdvihl, nenechal jsi mé ne­přá­te­le jásat nade mnou!
3 Hos­po­di­ne, Bože můj, k to­bě jsem vo­lal a tys mě uz­dravil.
4 Hos­po­di­ne, duši mou jsi z hro­bu vyvedl, oživil jsi mě, abych do jámy ne­pa­dl!
5 Zpívej­te Hos­po­di­nu, jeho věrní, chvalte památku jeho sva­tosti!
6 Jeho hněv trvá jen pouhou chvíli, jeho přízeň však ce­lý život provází. Večerní pláč zůstává přes noc, ráno jej ale střídá jásání!
7 Když se mi daři­lo, říkával jsem si: „Mně se nikdy nic nestane!“
8 Ve své přízni, Hospodine, jsi mě jak horu pevně postavil, když jsi pak ale svou tvář skryl, byl jsem vy­děšen!
9 K to­bě, Hos­po­di­ne, volám, tebe, Pane můj, pro­sím o mi­lost.
10 Če­mu pro­spěje pro­li­tí mé krve? K če­mu to bu­de, když padnu do jámy? Bude snad prach tebe oslavovat? Bude snad vy­právět o tvé věrnosti?
11 Slyš, Hos­po­di­ne, smi­luj se nade mnou, prosím, Hos­po­di­ne, buď můj po­mo­cník!
12 Ty jsi ob­rá­til můj nářek v tanec, svlékls mi pyt­lovi­nu, oděls mě ra­dostí!
13 Pro­to ti ze srd­ce zpívám bez ustání, Hospodine, Bože můj, chválím tě navěky!