Bible21 › Žalmy › 2

Žalmy

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52
• 53
• 54
• 55
• 56
• 57
• 58
• 59
• 60
• 61
• 62
• 63
• 64
• 65
• 66
• 67
• 68
• 69
• 70
• 71
• 72
• 73
• 74
• 75
• 76
• 77
• 78
• 79
• 80
• 81
• 82
• 83
• 84
• 85
• 86
• 87
• 88
• 89
• 90
• 91
• 92
• 93
• 94
• 95
• 96
• 97
• 98
• 99
• 100
• 101
• 102
• 103
• 104
• 105
• 106
• 107
• 108
• 109
• 110
• 111
• 112
• 113
• 114
• 115
• 116
• 117
• 118
• 119
• 120
• 121
• 122
• 123
• 124
• 125
• 126
• 127
• 128
• 129
• 130
• 131
• 132
• 133
• 134
• 135
• 136
• 137
• 138
• 139
• 140
• 141
• 142
• 143
• 144
• 145
• 146
• 147
• 148
• 149
• 150

1 Pro­č vzbouři­ly se náro­dya li­dé vy­mýš­lejí marnosti?
2 Králové svě­ta povstali, vládcové stro­jí spiknutípro­ti Hos­po­di­nu a jeho Po­mazané­mu:
3 „Po­jď­me roz­lá­mat je­jich okovy, shoďme ze sebe je­jich provazy!“
4 Směje se Ten, jenž trůní v nebesích, vysmívá se jim Hos­po­din.
5 Jednou k nim ale v hněvu promluví, ve svém roz­lícení je vy­děsí:
6 „Já sám jsem us­tanovil svého krále­na Si­o­nu – své svaté hoře!“
7 Po­vím, co pro­hlásil Hospodin. Řekl mi: „Jsi můj syn, já jsem ode dneška Ot­cem tvým!
8 Požá­dej mě a já učinímnáro­dy země tvým dědictvím, nejzazší konči­ny tvým vlastnictvím.
9 Že­lez­nou ho­lí je rozdrtíš, roztříštíš je jak hliněné nádoby.“
10 Pro­to, králové, buď­te rozumní, soudcové země, nech­te se poučit.
11 Služ­te Hos­po­di­nu s po­svátnou báznía ve­sel­te se s třesením.
12 Líbej­te „syna“! Kdy­by se rozlítil, na cestě bys­te zhynu­li – je­ho hněv může vzplanout ve chvíli! Blaze všem, kdo v něho doufají.