Bible21 › Zachariáš › 9

Zachariáš

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14

Osud nepřátel1 Ortel: Slovo Hos­po­di­novo jde pro­ti zemi Cha­d­ra­kua spoči­ne až v Da­mašku. ( k Hos­po­di­nu hledí všich­ni li­déi všech­ny kme­ny Iz­rae­le!) 2 Při­jde i k Chamá­tu při jeho hranicíchi k Tý­ru a Si­do­nu, ač jsou tak pro­hnaní: 3 Týr už se opevnil jako monastýr, stříbra na­ku­pil jak pra­chu hro­ma­dya zla­ta jak blá­ta v ulicích. 4 Hle! Panovník ho však vyžene, jeho hrad­by strh­ne do moře a město zmizí v pla­menech! 5 Spatří to Aške­lon, zděsí se, Gaza se stra­chy roz­třese a Ekron zkla­me jeho naděje. Gaza pak při­jde o krále, Aškelon bude vy­lidněn, 6 v Ašdo­du bu­dou byd­let bastar­dia s pýchou Fi­lištínů skon­cu­ji: 7 Vy­rvu jim krvavé sousto z úst, ohavný pokrm ze zubů! Kdo z nich zůstanou, připadnou naše­mu Bo­hua stanou se jedním z jud­ských rodů; Ekron pak čeká osud Je­bu­sej­ců. 8 Utá­bořím se při svém do­mě jako strážpro­ti těm, kdo by jej chtě­li napadat. Po mém lidu už ne­bu­de šlapat tyran – ­teď už z nich ne­spustím svůj zrak! Pokorný král9 Jásej ve­se­le, Dce­ro sionská, dej se do zpěvu, Dce­ro jeruzalémská! Hle, tvůj král k to­bě přichází, spravedlivý a vítězný; pokorný, sedící na oslu, na os­líku, osličím hříbátku. 10 Od­straní vozy z Efrai­mai koně z Jeruzaléma, válečné luky odstraní, národům řekne: Mír! Od moře k moři bude panovat, od ře­ky Eufrat po svě­ta kraj. 11 Pro krev mé smlou­vy s te­bou pro­pustím­tvé vězně z jámy bez vo­dy. 12 Zpátky do bez­pečí! Vězňové, má­te naději! Dnes ozna­mu­ji: Všech­no ti dva­krát na­hradím! 13 Já na­pnu Judu jako luk, Efraima vložím na tě­tivua tvý­mi sy­ny, Si­o­ne, se pro­ti Řekům oženu – bu­deš mi mečem hr­dinů! 14 Hos­po­din se zjeví nad ni­mia jako blesk vy­razí jeho šíp. Panovník Hos­po­din za­trou­bí na polnicia vy­razí v jižní vichřici. 15 Hos­po­din zástupů jim bude záštitou, takže ka­mení z pra­ku podupou. Budou jíst a pít a hlučet jak po víně, budou plní jak mis­ka ke skrápění ro­hů ol­táře. 16 Hos­po­din, je­jich Bůh, za­chrání v onen den­svůj lid jak stádo ovcí. Jak drahokamy v če­len­cepak za­září v jeho ze­mi. 17 Jaká krása! Jaká nádhera! Mládenci jako kla­sy plní sil, panny jak víno kypící!