Bible21Soudců21

Soudců

Co si počneme?1 Iz­rael­ci v Micpě přísaha­li: „Nikdo z nás ne­dá svou dce­ru za ženu Benjamínci!“ 2 Po­tom se ode­bra­li do Bet-elu a sedě­li tam před Bo­hem až do veče­ra. S ve­likým pláčem hla­si­tě naříka­li: 3 „Hos­po­di­ne, Bože iz­rael­ský, co se to v Iz­rae­li stalo? Pro­č dnes má být z Iz­rae­le ode­č­ten ce­lý kmen?“ 4 Druhého dne časně zrá­na tam lid po­stavil ol­tář a přinášel zápalné a pokojné obě­ti. 5 Iz­rael­ci se pta­li: „Kdo ze všech iz­rael­ských kmenů ne­přišel do shro­máždění k Hospodinu?“ Za­váza­li se to­tiž přísahou, že každý, kdo ne­při­jde k Hos­po­di­nu do Micpy, mu­sí zemřít.) 6 Iz­rael­cům teh­dy přišlo je­jich bra­t­ra Ben­jamí­na líto. Říka­li: „Dnes byl z Iz­rae­le vy­hlazen ce­lý kmen! 7 Co si počne­me s tě­mi, kdo zby­li? Jak jim opatří­me že­ny? Vž­dyť jsme přísaha­li při Hos­po­di­nu, že jim nikdo ne­dá­me svou dce­ru za ženu.“ 8 Po­tom se pta­li: „Kdo z iz­rael­ských kmenů ne­přišel k Hos­po­di­nu do Micpy?“ Ukázalo se, že do tá­bo­ra na shro­máždění ne­přišel nikdo z Jábeš-gi­leá­du. 9 Spočíta­li to­tiž lid a hle – z obyva­tel Jábeš-gi­leá­du tam ne­byl nikdo. 10 Obec tam pro­to vy­s­la­la 12 000 udatných mužů s příkazem: „Jdě­te a po­bij­te obyva­te­le Jábeš-gi­leá­du ostřím meče, včetně žen a dětí. 11 Toto je úkol, který splní­te: Každého muže i každou ženu, která po­zna­la muže, pobijte.“ 12 Mezi obyva­te­li Jábeš-gi­leá­du se našlo 400 dívek, netknutých panen, které ještě ne­po­znaly muže. Ty přive­dli do tá­bo­ra v Šílu v kanaán­ské ze­mi. 13 Obec pak po­sla­la k oněm Ben­jamín­cům na Ri­mon­ské skále vzkaz s vy­hlášením mí­ru. 14 Ben­jamín se tenkrát vrá­til a Iz­rael­ci jim dali že­ny, které ne­cha­li z Jábeš-gi­leá­du naživu. Ne­bylo jich ale dost. 15 Lidu bylo Ben­jamí­na líto, pro­tože Hos­po­din do­pustil v iz­rael­ských kmenech trh­li­nu. 16 Stařeši­nové obce říka­li: „Co si počne­me s tě­mi, kdo zby­li? Jak jim opatří­me že­ny? Ben­jamín­ské že­ny byly pře­ce vyhlazeny.“ 17 Říka­li také: „­Ti, kdo se z Ben­jamí­na za­chráni­li, po­tře­bují dě­dice, aby z Iz­rae­le ne­vy­mizel ce­lý kmen. 18 Naše dce­ry jim ale za že­ny dát nemůže­me, pro­tože Iz­rael­ci přísaha­li: Zlořečený, kdo by dal ženu Benjamínovi!“ 19 Pak si ale řek­li: „V Šílu je pře­ce Hos­po­di­nova výroční slavnost!“ (Je to se­verně od Bet-elu, východně od silnice vedou­cí z Bet-elu do Še­che­mu a jižně od Le­bo­ny.) 20 A tak Ben­jamín­cům po­ra­di­li: „Jdě­te se schovat do vi­nic. 21 Jakmi­le uvi­dí­te, že dívky ze Ší­la jdou tančit na ve­se­lici, vy­skoč­te z vi­nic, každý si z nich po­lap­te manželku a vrať­te se do ben­jamín­ského kraje. 22 Kdy­by si k nám je­jich ot­cové nebo bratři přiš­li stěžovat, řekne­me jim: Měj­te s nimi sli­tování, vž­dyť jsme v boji ne­u­kořisti­li dost žen pro všech­ny! Vy sami jste jim dce­ry ne­da­li, takže jste nevinní.“ 23 A tak to Ben­jamín­ci uděla­li. Každý si z té ve­se­lice od­ve­dl manželku, kte­rou si chy­til. Pak šli a vrá­ti­li se do svého dě­dictví. Znovu vy­stavě­li svá měs­ta a byd­le­li v nich. 24 Synové Iz­rae­le se tenkrát od­tam­tud ro­ze­š­li každý ke své­mu kmeni a ke své­mu ro­du, každý do svého dě­dictví. 25 Iz­rael byl tenkrát bez krále. Každý si dělal, co chtěl.

Bible21Soudců21

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček