Bible21 › 1. Korintským › 13

1. Korintským

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16

Bez lásky nejsem nic1 Kdybych mlu­vil v jazycích li­dí i an­dělů, bez lás­ky je to jen dunění zvo­nu, řinčení či­ne­lů. 2 Kdybych uměl pro­ro­kovat, ro­zuměl všem tajem­stvím, měl všech­no po­znání a ví­ru, že bych i hory přenášel, bez lás­ky nejsem nic. 3 Kdybych roz­dal vše, co mám, kdybych dal i vlastní tělo, abych se pro­slavil, bez lás­ky je mi to k niče­mu. 4 Lás­ka je trpě­livá, je las­kavá, lás­ka ne­závi­dí, lás­ka se ne­vy­chlou­bá ani ne­po­vyšuje; 5 není hru­bá, ne­hledá svůj pro­spěch, není vznět­livá, ne­počítá křiv­dy, 6 není škodo­li­bá, ale ra­duje se z prav­dy; 7 všech­no snáší, vše­mu věří, vž­dycky doufá, všech­no vy­drží. 8 Lás­ka nikdy ne­s­končí. Avšak pro­ro­ctví – ta za­niknou, jazyky – ty umlknou, po­znání – to po­mi­ne. 9 Jen z části to­tiž po­znává­me a jen z části pro­ro­kuje­me; 10 jakmi­le však při­jde doko­nalé, teh­dy to čás­tečné za­nikne. 11 Dokud jsem byl dítě, mlu­vil jsem jako dítě, mys­lel jsem jako dítě, měl jsem dětské názo­ry; když jsem však do­spěl, s dě­tin­ský­mi věc­mi jsem se roz­loučil. 12 Teď to­tiž vi­dí­me jako v zrca­dle, ne­jasně, ale po­tom tváří v tvář. Teď po­znávám čás­tečně, ale po­tom po­znám plně, tak jako Bůh zná mě. 13 Do té doby nám zůstává ví­ra, na­děje a lás­ka, tato tro­jice; ale nej­větší z nich je lás­ka.