Bible21 › Římanům › 1

Římanům

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16

1 Pavel služebník Krista Ježíše, po­vo­laný apoštol, od­dělený pro Boží evange­li­um, 2 které Bůh skrze své pro­roky již dávno za­s­lí­bil ve svatých Pís­mech. 3 Toto evange­li­um je o jeho Synu – který tělem po­cházel z Davi­dova se­mene, 4 Du­chem svatým však byl Boží Syn, jak se mo­cně ukázalo jeho vzkříšením z mrt­vých – o našem Pánu Ježíši Kri­stu. 5 Skrze něj a pro jeho jméno se nám do­stalo této mi­losti, to­tiž apoštolství, aby li­dé ze všech národů doš­li k po­s­lušnosti ví­ry; 6 k nim patří­te i vy, po­vo­laní Ježíšem Kri­stem. 7 Všem Bo­hem mi­lovaným po­vo­laným svatým v Římě: Milost vám a pokoj od Bo­ha, naše­ho Ot­ce, a od Pá­na Ježíše Krista. Nestydím se za evangelium8 Pře­devším za vás všech­ny dě­ku­ji své­mu Bohu skrze Ježíše Krista – vž­dyť o vaší víře mluví ce­lý svět! 9 Bůh, je­muž sloužím svým du­chem v evange­liu jeho Sy­na, je mi svědkem, že se o vás ne­u­stále zmiňu­ji 10 ve svých mod­lit­bách. Stále pro­sím za to, aby se mi ko­nečně už někdy podaři­lo při­jít z Boží vůle k vám. 11 Toužím se s vá­mi setkat, abych se s vá­mi podě­lil o nějaký du­chovní dar k vaše­mu po­sílení, 12 to jest, abychom se navzájem po­vzbu­di­li: vy mo­jí vírou a já vaší. 13 Ne­chci, bratři, abys­te ne­vědě­li, že jsem vás už mno­hokrát chtěl navštívit (ale do­sud mi v tom vž­dy bylo za­bráněno), abych při­ne­sl uži­tek i mezi vá­mi tak jako mezi ostatní­mi náro­dy. 14 Jsem dlužníkem Řeků i barbarů, vzdělaných i pro­stých, 15 takže pokud jde o mě, jsem od­hod­lán kázat evange­li­um i u vás v Římě. 16 Ne­stydím se za evange­li­um – vž­dyť je to Boží moc ke spa­sení každého, kdo věří, předně Ži­da, ale i Ře­ka. 17 V něm se to­tiž zje­vuje Boží sprave­dlnost z ví­ry k víře, jak je psáno: „Sprave­dlivý pak bude žít z víry.“ Lidská zvrácenost18 Z nebe se zje­vuje Boží hněv pro­ti každé bezbožnosti a ne­pravosti li­dí, kteří svévolně po­tlačují prav­du. 19 Co se dá o Bohu po­znat, je jim zřetelné, ne­boť jim to Bůh od­ha­lil. 20 Jeho ne­vi­di­telné zna­ky – jeho věčnou moc a božství – lze už od stvoření svě­ta ro­zu­mem po­střeh­nout v jeho díle. Ne­mají tedy výmlu­vu. 21 Ačko­li Boha po­zna­li, ne­cti­li ho jako Bo­ha. Místo aby byli vděční, pro­pad­li ve svých myšlenkách marnosti a je­jich ne­ro­zumné srd­ce se ocit­lo ve tmě. 22 Pro­hlašují se za moud­ré, ale jsou blázni. 23 Slávu ne­smr­telného Boha vy­měni­li za pouhé ob­ra­zy smr­telného člověka, ptáků, zvěře i plazů. 24 Bůh je pro­to vy­dal nečisto­tě, po níž v srd­ci touži­li, aby si navzájem przni­li tě­la, 25 když vy­měni­li Boží prav­du za lež a cti­li stvoření a slouži­li mu radě­ji než­li Stvoři­te­li, který je požeh­naný navěky. Amen. 26 Bůh je pro­to vy­dal hanebným vášním. Je­jich že­ny vy­měni­ly při­ro­zené ob­cování za to, které je pro­ti přírodě. 27 Stejně tak muži opusti­li při­ro­zené ob­cování se ženou a vzplá­li touhou k sobě navzájem; muži pá­chají ne­styda­tost s muži a za svou zvrácenost na sebe přivádějí ne­vy­hnu­telnou odpla­tu. 28 Když jim zná­most Boha ne­by­la dost dob­rá, Bůh je vy­dal je­jich zvrácené mys­li, aby děla­li, co není správné. 29 Jsou pro­lezlí ne­pravostí, pod­lostí, cham­tivostí a záští; jsou plní závisti, vraž­dych­tivosti, svár­livosti, lsti a zlo­my­s­lnosti; 30 štváči a po­mlou­vači, odpůrci Bo­ha, zpupní, arogantní, vy­chlou­bační, vy­nalézaví ve zlu, vzpurní k ro­dičům; 31 ne­ro­zumní, ne­spo­leh­liví, bez­citní a ne­mi­lo­srdní. 32 Přestože znají Boží roz­su­dek smrti nad pa­cha­te­li těch­to věcí, nejenže je sami dělají, ale ještě to ostatním schvalují.