Bible21 › Matouš › 16

Matouš

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28

Farizejský a saducejský kvas1 Po­tom ho přiš­li pokoušet fa­ri­ze­ové a sa­du­ceové. Žáda­li ho, aby jim ukázal nějaké zna­mení z ne­be. 2 Od­po­věděl jim: „Večer říká­te: ‚Bu­de hez­ky, nebe se červená.‘ 3 Za svítání ale: ‚Dnes bude ošklivo, nebe se čer­vená mraky.‘ Umí­te ro­ze­z­nat ne­bes­ké úka­zy, ale zna­mení těch­to časů ro­ze­z­nat ne­u­mí­te? 4 Zlé a cizo­ložné poko­lení vy­hledává zna­mení, ale žádné zna­mení ne­do­stane – kro­mě zna­mení Jonášova.“ Teh­dy je ne­chal a ode­šel. 5 Když se učedníci přeplavi­li na druhý břeh, zjisti­li, že za­po­mně­li vzít chle­ba. 6 Ježíš jim ře­kl: „­Dej­te po­zor, va­ruj­te se kva­su fa­ri­zeů a saduceů.“ 7 Do­ha­dova­li se tedy mezi se­bou: „Vž­dyť jsme s se­bou žádný chle­ba nevzali.“ 8 Ježíš to ale věděl, a tak ře­kl: „Pro­č se spo­lu do­ha­dujete, vy malověrní, že nemá­te chle­ba? 9 Copak ještě ne­chápete? Ne­vzpo­míná­te si na těch pět chle­bů pro pět tisíc, a ko­lik jste na­sbíra­li košů? 10 Ani na těch sedm chle­bů pro ty čtyři tisíce, a ko­lik jste na­sbíra­li košů? 11 Jak to, že ne­chápete, že jsem ne­mlu­vil o chle­bu? Va­ruj­te se fa­ri­zej­ského a sa­du­cej­ského kvasu!“ 12 Teh­dy po­chopi­li, že jim neře­kl, aby se vy­va­rova­li chle­bového kva­su, ale fa­ri­zej­ského a sa­du­cej­ského učení. Ty jsi Mesiáš13 Když Ježíš přišel do oko­lí Cesa­re­je Fi­li­po­vy, ze­ptal se svých učedníků: „Za koho mají li­dé Syna člověka?“ 14 Od­po­vědě­li: „Něk­teří za Jana Kř­ti­te­le, jiní za Eliáše, jiní za Je­re­miáše nebo za jiného z proroků.“ 15 „A za koho mě má­te vy?“ ze­ptal se. 16 „­Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“ od­po­věděl mu Ši­mon Petr. 17 „Blaze to­bě, Ši­mo­ne, synu Jonášův,“ ře­kl mu na to Ježíš. „To­hle ti to­tiž ne­zjevi­lo tělo a krev, ale můj Otec v ne­besích. 18 A já ti říkám, že jsi Petr a na té skále po­stavím svou církev a brá­ny pe­kel ji ne­pře­mo­hou. 19 Dám ti klíče ne­bes­kého králov­ství: coko­li svážeš na ze­mi, bude svázáno v ne­bi, a coko­li na zemi roz­vážeš, bude roz­vázáno v nebi.“ 20 Teh­dy učedníky přísně na­po­menul, aby niko­mu neříka­li, že on je Mesiáš. Vezmi svůj kříž21 Od té doby za­čal Ježíš ozna­movat svým učedníkům, že mu­sí jít do Je­ruzalé­ma, mno­ho vy­trpět od starších, vrch­ních kněží a znal­ců Písma, být za­bit a třetího dne vstát z mrt­vých. 22 Petr ho teh­dy vzal stranou a za­čal ho kárat: „Bůh tě chraň, Pane, to se ti ne­smí stát!“ 23 On se ale od­vrá­til a ře­kl Pet­rovi: „Od­stup ode mě, sa­tane! Svádíš mě, pro­tože ne­mys­líš na Boží věci, ale na lidské.“ 24 Po­tom Ježíš ře­kl svým učedníkům: „Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám se­be, vez­me svůj kříž a násle­duje mě. 25 Kdoko­li by si chtěl za­chránit život, ztratí jej, ale kdoko­li by ztra­til svůj život pro mě, ten jej nalez­ne. 26 Co pro­spěje člověku, kdy­by zís­kal ce­lý svět, ale sám sobě uško­dil? Co dá člověk na oplátku za svůj život? 27 Syn člověka při­jde ve slávě svého Otce se svý­mi an­děly a teh­dy každé­mu odplatí pod­le jeho skutků. 28 Amen, říkám vám, že něk­teří z těch, kdo tu sto­jí, jis­tě ne­za­ku­sí smrt, dokud ne­spatří Syna člověka při­cházet v jeho království.“