Bible21 › Numeri › 23

Numeri

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36

Balaámova první průpověď1 Balaám teh­dy Balá­kovi ře­kl: „Po­stav mi tu sedm ol­tářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů.“ 2 Balák uči­nil, jak Balaám ře­kl, a obětoval s Balaá­mem na každém ol­táři býka a be­ra­na. 3 Balaám Balá­kovi ře­kl: „Po­stůj u své zápalné obě­ti, já za­tím půjdu opodál. Snad se Hos­po­din se mnou setká; co mi ukáže, to ti oznámím.“ A tak ode­šel sám. 4 Bůh se s ním setkal a Balaám mu ře­kl: „Připravil jsem sedm ol­tářů a na každém jsem obětoval býka a berana.“ 5 Hos­po­din vložil Balaá­movi do úst slovo. Po­tom ře­kl: „Vrať se k Balá­kovi a mluv takto.“ 6 Vrá­til se tedy k ně­mu; stál do­sud obklopen vše­mi moáb­ský­mi hodnostáři u své zápalné obě­ti. 7 Teh­dy Balaám pro­ne­sl svou průpověď: „Z Ara­mu přive­dl mě Balák, z východních hor král moábský. Řekl: ‚Po­jď a pro­k­lej mi Jákoba, pojď a spí­lej Izraeli!‘ 8 Jak mám za­tra­tit, koho ne­za­tra­til Bůh? Jak spílat, komu Hos­po­din ne­spílá? 9 Z vr­cholků skal jej vi­dí­ma z pahorků jej spatřuji: Hle, lid, jenž o sa­mo­tě bydlí, jenž se ne­počítá mezi náro­dy. 10 Kdo seč­te prach Jákobův, kdo ob­lak Iz­rae­le vyčíslí? Kéž i já zemřu smr­tí spravedlivých, kéž jednou skončím jako oni!“ 11 „Co mi to děláš?“ ře­kl Balák Balaá­movi. „Přive­dl jsem tě, abys mé ne­přá­te­le za­tra­til, a hle, ty jen žeh­náš a žehnáš!“ 12 On však od­po­věděl: „Cožpak ne­mu­sím dbát o to, abych říkal, co mi do úst vloží Hospodin?“ Balaámova druhá průpověď13 Balák ho vy­zval: „Po­jď se na ně se mnou podívat od­ji­nud. Uvi­díš jen ko­nec je­jich zadního vo­je, ne­u­vi­díš je všech­ny. Za­trať mi je odtamtud!“ 14 A tak ho vzal na pláň Cofim na vr­cho­lu Pisgy, po­stavil sedm ol­tářů a na každém obětoval býka a be­ra­na. 15 Balaám pak Balá­kovi ře­kl: „Po­stůj zde u své zápalné obě­ti. Já za­tím půjdu tam, vstříc Hospodinu.“ 16 Hos­po­din se s Balá­mem setkal a vložil mu do úst slovo. Po­tom ře­kl: „Vrať se k Balá­kovi a mluv takto.“ 17 Vrá­til se tedy k ně­mu; stál do­sud u své zápalné obě­ti, obklopen moáb­ský­mi hodnostáři. Balák se ho ze­ptal: „Co pravil Hospodin?“ 18 Teh­dy Balaám pro­ne­sl svou průpověď: „Vstaň, Baláku, a slyš, naslouchej mi, synu Ciporův! 19 Bůh není člověk, aby lhal, není lid­ský syn, aby litoval. Promluví snad, a ne­do­drží to, řekne snad něco, a ne­splní? 20 Hle, do­stal jsem za úkol žehnat; když on žeh­ná, já to ne­zvrátím. 21 Ne­vi­dí se trápení v Jákobovi, nejsou na do­hled těžkosti v Izraeli. Hospodin, jeho Bůh, je s ním, jsou u něj slyšet králov­ské fanfá­ry! 22 Bůh, jenž z Egyp­ta vy­ve­dl je, je pro ně si­lou ro­hů bu­vo­lích. 23 Není žádné věšt­by pro­ti Jákobovi, není za­klínání pro­ti Izraeli. Vše se včas oznámí Jákobovi, Izrael se do­zví, co chys­tá Bůh. 24 Hle, ten lid vstává jako lvice, zvedá se jako lev! Neulehne, než kořist zhltne, krev sko­lených než vypije!“ 25 Balák na to Balaá­movi ře­kl: „Když už ho ne­za­tracuješ, aspoň mu nežehnej!“ 26 Balaám však Balá­kovi od­po­věděl: „Copak jsem ti neříkal, že udělám, coko­li řekne Hospodin?“ Balaámova třetí průpověď27 Balák pak Balaá­ma vy­zval: „Po­jď pro­sím, vez­mu tě na jiné místo; snad se Bohu za­líbí, abys mi je za­tra­til odtamtud.“ 28 A tak vzal Balaá­ma a vy­ve­dl ho na vr­chol Pe­o­ru, čnícího nad pusti­nou. 29 Teh­dy Balaám Balá­kovi ře­kl: „Po­stav mi tu sedm ol­tářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů.“ 30 Balák udělal, co mu Balaám ře­kl, a obětoval na každém ol­táři býka a be­ra­na.