Bible21Izaiáš1

Izaiáš

1 Vi­dění o Ju­dovi a je­ruzalémě, které vi­děl Iza­iáš, syn Amo­sův, za vlá­dy jud­ských králů Uziáše, Jo­ta­ma, Achaze a Eze­chiáše. Jako Sodoma a Gomora2 Slyš­te, ne­besa, země, vyslechni, co praví Hospodin: Syny jsem hýčkal, vychoval, oni mě ale zra­di­li. 3 I býk zná svého hospodáře, osel zná jes­le, kde ho kr­mí pán – Iz­rael ale ne­chce znát, můj lid si ne­všímá! 4 Ach, náro­de hříšníků, lide ob­tížený vinami, plemeno zločinců, synové zkažení – Hos­po­di­na opustili, Svatého iz­rael­ského zavrhli, odvrátili se jako cizí! 5 Pro­č má­te být biti ještě víc? Proč se mu­sí­te stále protivit? Hlava je ce­lá pokrytá rana­mia srd­ce puká bo­lestí. 6 Od cho­di­del až k te­meni­ne­zůstal kou­sek netknutý: jen samé rá­ny, modři­nya jizvy samý hnis – nejsou ošetře­ny ani obvázány, olejem nejsou léče­ny! 7 Vaše země leží v sutinách, vaše měs­ta jsou spálena. Půdu vám cizáci plení před oči­ma – je z ní pusti­na, cizáky zce­la zničená. 8 Opuště­na zůsta­la Dce­ra si­on­skája­ko chýše vpro­střed vinice, jako budka v poli okurek, jak město, jež se ob­léhá. 9 Kdy­by z nás Hos­po­din zástupůnene­chal aspoň hrstku naživu, už bychom byli jako Sodoma, dopadli bychom jako Go­mo­ra! K čemu jsou mi vaše oběti?10 Slyš­te slovo Hospodina, vládcové Sodomy, vyslechni učení naše­ho Boha, lide Go­mo­ry: 11 K če­mu jsou mi všech­ny ty vaše oběti? praví Hospodin. Mám už dost be­raních zápalůi sád­la tučných dobytčat. Krev býků, koz­lů a beránků­mi není příjemná. 12 Že se mi vůbec chodí­te ukazovat! Kdo si mys­lí­te, že o to stojí, abyste šlapa­li po mých nádvořích? 13 Přestaň­te přinášet marné oběti! Kouř ka­di­dla je mi odporný. Všechna ta novo­luní, so­bo­ty, slavnosti – ­ta vaše zlá shro­máždění ne­s­náším! 14 Ta vaše novo­luní, ty vaše svátky – jak se mi z duše protiví! Jsou mi břemenem, nemohu už je vy­držet. 15 Pro­to když ke mně vzpíná­te ruce, zakrývám si oči před vámi; když své mod­lit­by hromadíte, neslyším. Ruce má­te ce­lé od krve – 16 umyj­te se a očisťte! Odkliďte mi už z očízlo, jež jste páchali. Přestaňte jednat zle – 17 jednat dobře se naučte! Prosazujte spravedlnost, podpořte utlačovaného, zjednejte si­ro­t­kovi právoa za­staň­te se vdov! 18 Po­tom to může­me spo­lu probrat, praví Hospodin: Jsou-li vaše hří­chy rudé jak šarlat, zbělají jako sníh. Jsou-li jak purpu­rová látka, budou jak vlna beránčí. 19 Jste-li ochotní a poslušní, budete požívat darů země. 20 Jste-li však vzpurní a odbojní, budete požíráni mečem. Tak pro­mlu­vi­la ús­ta Hos­po­di­nova. Nevěrné město21 Ach, jak se kdy­si věrné městostalo nevěstkou! Kdysi je na­plňovalo právoa sprave­dlnost ži­la v něm – ­teď však jen vrahové. 22 Tvé stříbro se pro­měni­lo v strusku, tvé víno se vodou zře­di­lo. 23 Tví vlád­cové jsou sa­mozvan­cia spo­lečníci zlodějů; všichni si úplatky oblíbili, záleží jim jen na zisku. Sirotkům ne­zjednávají právo, nemají zájem se za­stat vdov. 24 Nuže, toto praví Panovník, Hospodin zástupů, Mo­cný izraelský: Ach, jak si ulevím od svých nepřátel, svým pro­tivníkům po­mstím se! 25 Ob­rátím pro­ti to­bě ruku, dočista vy­tavím tvo­ji strusku, odstraním z tebe všech­nu nečisto­tu! 26 Vrátím ti soud­ce tak jako kdysi, budeš mít rád­ce jako dřív. A po­tom bu­deš znovu nazýváno: Město sprave­dlnosti, Věrné město. 27 Sion teh­dy bude vy­kou­pen práve­ma jeho kajícní sprave­dlností. 28 Zkáza však při­jde na vzpurné a hříšné, zahyne každý, kdo Hos­po­di­na opouští. 29 Han­ba vám bude za po­svátné háje, které se vám tak líbily;za ty za­hra­dy se bu­dete stydět, že jste se pro ně roz­hod­li. 30 Bu­dete jako dub, je­muž opadává listí, a jako za­hra­da bez vo­dy. 31 Ze si­láka se stane kou­de­la jis­krou bude jeho čin;obojí to pak spo­lu vzplane – nikdo to ne­bu­de moci uha­sit!

Bible21Izaiáš1

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček