Bible21 › Píseň písní › 5

Píseň písní

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8

1 Do za­hra­dy své vcházím, má drahá nevěsto, sbírám svou myr­hu i své koření, svou plás­tev medu jím, své víno i mléko popíjím. Jen jez­te, přá­te­lé, a pijte, milováním se opij­te!
2 Spím, ale mé srd­ce bdí. Slyšte – už klepe můj milý! Otevři, má drahá, lásko má, holubičko má, má dokonalá! Hlavu mám rosou pokrytou, kadeře plné nočních krůpějí!
3 Koši­li jsem si už svlékla, mám se snad oblékat? Nohy jsem si už myla, snad špi­nit si je mám?
4 Můj mi­lý pro­táhl ruku otvorem, mé útro­by se pro něj za­chvěly.
5 Mi­lé­mu své­mu jsem vsta­la otevřít, z mých ru­kou myr­ha stékala, myrha kanu­la z prstů mý­chaž na ru­ko­jeť závo­ry.
6 Mi­lé­mu své­mu jsem otevřela, můj mi­lý však zmizel, ode­šel – ­duše mě opusti­la spo­lu s ním! Hledala jsem ho, ale nenašla, volala jsem ho, a on se ne­o­zval.
7 Naš­li mě strážní, co město obcházejí, surově zbi­li mě a zranili. Šaty z ra­menou mi strh­li­ti strážci hra­dební.
8 Za­přísahám vás, dce­ry jeruzalémské, najdete-li mého mi­lého, co mu povíte? Že jsem ne­mo­cná lás­kou!
9 Čím je tvůj mi­láček zvláštní, ty nejkrásnější z žen? Čím je tvůj mi­láček zvláštní, že nutíš nás k přísaze?
10 Můj mi­lý září jako rubíny, vyjímá se mezi tisíci!
11 Jeho hlava je zla­to nejčistší, vlnité ka­deře jak černí havrani.
12 Jeho oči jsou jako ho­loub­ci­me­zi vodní­mi potůčky;v mléce se koupají, vsazené jako kleno­ty.
13 Jeho tváře jsou jak záhon koření, jak pokladnice voňavek. Jeho rty jsou jako li­li­e­myr­hou kanou­cí.
14 Jeho paže – zlaté prutyosázené chrysolity. Jeho bři­cho – plát slo­novi­nypokrytý safí­ry.
15 Jeho steh­na – mra­mo­rové slou­py­na zlatých podstavcích. Jako Li­banon je pohledný, jak cedr ztepi­lý.
16 Jeho ús­ta jsou nejsladší, celý je to­lik žádoucí! Takový je můj mi­lý, ta­kový můj druh, dcery je­ruzalém­ské!