Bible21 › Píseň písní › 4

Píseň písní

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8

1 Ach, jak jsi krásná, lásko má, ach, jak jsi krásná! Tvé oči pod závo­jem jsou jako holubičky, tvé vla­sy jako stádo koz, jež sbíhá z gi­leád­ských hor.
2 Tvé zuby jsou jak stádo ov­cí skvoucích, když vy­cházejí z koupadla: jak párky dvo­jčat kráčejí, ani je­diné ne­chybí.
3 Jako kar­mínová šňůrka jsou tvé rty, tvá ús­ta to­lik líbezná! Jak plátky granátových jablekjsou pod závo­jem spánky tvé.
4 Jako věž Davi­dova je tvo­je šíje, jak zbrojnice se tyčící; na tisíc štítů je na ní zavěšeno, pavézy všech mužů udatných.
5 Dvo­jice prsů tvých dvo­jice ko­lou­chů je, srnčí dvojčátka, jež pa­sou se v li­liích.
6 Ještě než s vánkem při­jde dena roz­prch­nou se stíny, na horu myrhy vy­jdu si, na paho­rek vonných koření.
7 Ce­lá jsi krásná, lásko má, jsi doko­nalá, bez va­dy!
8 Se mnou z Li­bano­nu, ne­věsto má, se mnou z Li­bano­nu kéž bys šla! Z vr­cholku Ama­ny by ses rozhlédla, z vr­cholku Sení­ru, z Hermonu, z dou­pat lvů, z těch le­opardích hor.
9 Srd­ce mé za­jalas, má drahá nevěsto, srdce mé za­jalas je­diným pohledem, řetízkem je­diným na hrdle svém.
10 Ach, jak jsou krásná mi­lování tvá, má drahá nevěsto! Nad víno lahodnější jsou mi­lování tvá, vůně tvých olejů nad všech­ny balzámy.
11 Tvé rty, má ne­věsto, kanou nektarem, mléko a med máš pod jazykem, libanonská vůně jak ša­tem halí tě.
12 Za­hra­da za­mčená jsi, má drahá nevěsto, studnice za­mčená, pra­men za­pečetěný.
13 Tvé údy jsou sa­dem jab­loní granátovýchs rozkošným ovocem, s henou a nar­dem,
14 s nar­dem a šafránem, s puškvorcem a skořicí, se vše­li­jakým kořením, s myr­hou a aloía nej­lepší­mi balzámy.
15 Jsi pra­men za­hradní, studnice živých vod, bys­tři­na proudící z li­banon­ských hor!
16 Zvedni se, větříku severní, ach, jižní vánku, přijď! Prožeň se mo­jí zahradou, její balzámy ať zavanou. Můj mi­lý ať při­jde do své zahrady, její rozkošné ovo­ce ať oku­sí!