Bible21 › Přísloví › 28

Přísloví

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31

1 Da­re­báci pr­chají, i když je nikdo nehoní, spravedliví jsou smělí jako lvi.
2 Když je v zemi bez­práví, mno­zí v ní panují; vládce znalý a ro­zumný se dlouho udrží.
3 Když nuzný člověk utis­kuje chudáky, je jako průtrž, co zničí obi­lí!
4 Ti, kdo opouštějí Zákon, ve­le­bí darebáka, kdo Zákon do­držují, se staví pro­ti nim.
5 Sprave­dlnost je nad chápání zlých lidí, hledači Hos­po­di­na ji plně po­chopí.
6 Lepší po­ctivý chudáknež­li zkažený bo­háč.
7 Ro­zumný syn peč­livě plní Zákon, přítel hodovníků je otci k ostudě.
8 Kdo bo­hatne li­chvou a ceny nadsazuje, hromadí pro to­ho, kdo mys­lí na chudé.
9 Když někdo od­vrací ucho, aby nes­lyšel Zákon, i jeho mod­lit­ba bude ohavná!
10 Do vlastní jámy padne svůd­ce poctivých, na bez­úhonné čeká skvělé dě­dictví.
11 Bo­háč sám sobě připadá moudrý, rozumný chudák ho však od­halí.
12 Když jásají sprave­dliví, je to ve­liká sláva, když mají da­re­báci navrch, každý se schovává.
13 Kdo přikrývá své vi­ny, úspě­chu nedosáhne, kdo vy­znává a opouští je, do­jde mi­losti.
14 Blaze to­mu, kdo je vž­dy opatrný, kdo zatvrzuje srd­ce, špatně do­padne.
15 Jako lev řvou­cí, jak med­věd zuřivýje ničemný panovník nad li­dem ubo­hým.
16 Vůd­ce, jenž ne­mys­lí, tím více utlačuje; ten, komu nejde o zisk, tu dlouho zůstane.
17 Člověk ob­tížený vraždou se řítí do jámy, od ta­kového ruce pryč!
18 Kdo ži­je po­ctivě, ten za­chován bude, kdo jde křivo­la­kou cestou, náhle upadne.
19 Kdo ob­dělává po­le, na­sytí se chlebem, bídy se na­sytí, kdo honí vi­di­ny.
20 Věrného člověka požeh­nání zahrne, kdo spěchá zbo­hatnout, tre­s­tu ne­u­jde.
21 Stranit něko­mu jis­tě dob­ré není; i pro kus chle­ba se mno­hý pro­viní.
22 La­ko­mec štve se za majetkem, neví, že skončí v chu­době.
23 Kdo kárá, na­ko­nec do­jde oceněníspíše než jazyk, který jen li­cho­tí.
24 Odírat ro­diče prý žádný hřích není – to může ří­kat jen vrahův spo­lečník!
25 Cham­tivý člověk podněcuje sváry, kdo doufá v Hos­po­di­na, bude úspěšný.
26 Na vlastní ro­zum spo­léhá jen tupec, kdo ale ži­je moud­ře, bude za­chráněn.
27 Kdo dává chudé­mu, ne­bu­de trpět nouzi, kdo za­krývá si oči, po­tká ho pro­kletí.
28 Když mají da­re­báci navrch, každý se ukrývá, když na ně při­jde záhu­ba, sprave­dlivých při­bývá.