Bible21 › Žalmy › 81

Žalmy

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52
• 53
• 54
• 55
• 56
• 57
• 58
• 59
• 60
• 61
• 62
• 63
• 64
• 65
• 66
• 67
• 68
• 69
• 70
• 71
• 72
• 73
• 74
• 75
• 76
• 77
• 78
• 79
• 80
• 81
• 82
• 83
• 84
• 85
• 86
• 87
• 88
• 89
• 90
• 91
• 92
• 93
• 94
• 95
• 96
• 97
• 98
• 99
• 100
• 101
• 102
• 103
• 104
• 105
• 106
• 107
• 108
• 109
• 110
• 111
• 112
• 113
• 114
• 115
• 116
• 117
• 118
• 119
• 120
• 121
• 122
• 123
• 124
• 125
• 126
• 127
• 128
• 129
• 130
• 131
• 132
• 133
• 134
• 135
• 136
• 137
• 138
• 139
• 140
• 141
• 142
• 143
• 144
• 145
• 146
• 147
• 148
• 149
• 150

1 Pro předního zpěváka, na gi­tej­ský nástroj. Žalm Asafův.
2 Zpívej­te Bo­hu, naší síle, k Bohu Jáko­bovu ra­dostně vo­lej­te!
3 Ať za­zní hud­ba, zvučí tamburína, líbezná lout­na i ci­te­ra!
4 Zatrub­te na roh při novoluní, při úplňku, v den naší slavnosti!
5 Tak zní us­tano­vení dané Izraeli, tak to roz­ho­dl Bůh Jákobův.
6 Na svě­de­ctví to uložil Josefovi, když vy­stou­pil pro­ti Egyptu. Slyším hlas mně do­sud ne­známý:
7 „Já jsem tvá záda zbavil bře­mene a tvé ruce košů zednických.
8 Vo­lal jsi v soužení a za­chránil jsem tě, vyslyšel jsem tě z mraků hromových, vyzkoušel jsem tě při vodách Me­ri­by. sé­la
9 Slyš, lide můj, za­přísahám tě, kéž bys mě, Iz­rae­li, po­s­lou­chal!
10 Ne­smíš mít žádného jiného boha, cizímu bohu se ne­klaněj.
11 Já jsem Hos­po­din, tvůj Bůh, který tě vy­ve­dl ze země egyptské – na­plním tvá ús­ta, jen co je otevřeš!
12 Můj lid mě ale neposlouchal, Izrael se mi ne­pod­dal.
13 Vy­dal jsem je tedy je­jich zarputilosti, aby se ří­di­li tím, co si vy­mys­lí.
14 Kéž by mě můj lid radě­ji poslouchal, kéž by byl Iz­rael mé ces­ty sledoval!
15 Rych­le bych býval je­jich sou­peře srazil, na je­jich ne­přá­te­le bych ruku ob­rá­til.
16 Odpůrci Hos­po­di­na by se mu­se­li krčit, jejich osud by se navěky zpečetil.
17 Svůj lid bych kr­mil tou nej­lepší z pšenic, medem ze skály bych tě nasytil!“