Bible21 › Titovi › 1

Titovi

• 1
• 2
• 3

1 Pavel, Boží služebník a apoštol Ježíše Krista, po­slaný zvěstovat Božím vy­vo­leným ví­ru, aby po­zna­li prav­du a ži­li zbožně 2 v na­dě­ji věčného živo­ta. Bůh, který nikdy ne­lže, nám ten­to život za­s­lí­bil před za­čátkem věků 3 a toto své slovo zjevil v pravý čas skrze kázání, jež mi z nařízení naše­ho Spa­si­te­le Boha bylo svěřeno. 4 Ti­tovi, vlastní­mu synu v obe­cné víře: Milost a pokoj od Boha Otce a od Krista Ježíše, naše­ho Spa­si­te­le. Čistým vše čisté5 Ne­chal jsem tě na Krétě pro­to, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a pod­le mých po­kynů us­tanovil po měs­tech starší. 6 Ta­kový člověk mu­sí být bez­úhonný: věrný manžel, který má věřící dě­ti, ji­mž nelze vy­tknout pro­stopášnost nebo vzpou­ru. 7 Před­sta­vený mu­sí být ja­kožto Boží správ­ce bez­úhonný: ne­smí být sa­mo­li­bý, vznět­livý, opi­lec, hru­bián ani pro­spěchář, 8 ale po­hostinný, mi­lovník dob­ra, roz­vážný, sprave­dlivý, svatý a ukázněný. 9 Mu­sí se pevně držet spo­leh­livých slov Pánova učení, tak aby uměl nejen po­vzbu­zovat zdravým učením, ale i přemáhat odpůrce. 10 Je to­tiž spous­ta buřičů, žvani­lů a svůd­ců, zvláště mezi obřezaný­mi, 11 a těm se mu­sejí za­cpat ús­ta. Pro mrzký zisk učí nemístným věcem a roz­vracejí tak ce­lé ro­di­ny. 12 Je­den z nich, je­jich vlastní pro­rok, ře­kl: „Kréťané jsou věční lháři, zlé bestie, líné pupky!“ 13 Měl úplnou prav­du. Pro­to je přísně na­po­mínej, ať jsou zdraví ve víře 14 a ne­zabývají se ži­dov­ský­mi báje­mi a příka­zy li­dí, kteří se od­vracejí od prav­dy. 15 Čis­tým je vše čis­té; nečis­tým a ne­věřícím však není čis­té nic – ne­mají to­tiž čistou mysl ani svědo­mí. 16 Pro­hlašují, že znají Bo­ha, ale svý­mi skutky to po­pírají. Jsou ne­s­ne­si­telní, ne­po­volní a ne­připra­vení ko­nat jakéko­li dob­ro.