Bible21 › Píseň písní › 6

Píseň písní

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8

1 Kam ode­šel tvůj miláček, ty nejkrásnější z žen? Kam se ob­rá­til tvůj miláček, abychom jej s te­bou hleda­li?
2 Můj mi­lý sešel do své za­hra­dyk záhonům koření, aby své stádo pá­sl v za­hradá­cha sbíral li­lie.
3 Já patřím své­mu mi­lé­mu a můj mi­lý je můj, když pase v li­liích.
4 Jak Ti­r­sa jsi krásná, lásko má, jak Je­ruzalém líbezná, jak hvězdné šiky úchvatná!
5 Své oči od­vrať ode mě, vždyť už jsem jimi přemožen! Tvé vla­sy jsou jak stádo koz, jež sbíhá z gi­leád­ských hor.
6 Tvé zuby jsou jak stádo ov­cí březích, když vy­cházejí z koupadla: jak párky dvo­jčat kráčejí, ani je­diné ne­chybí.
7 Jak plátky granátových jablekjsou pod závo­jem spánky tvé.
8 Byť na še­desát bylo královen, konkubín osm­desá­ta panen bez­poč­tu,
9 je­diná je však ho­lu­bička má, má dokonalá, své matky dce­ra jediná, svojí ro­dičkou hýčkaná! Když na ni po­hlédnou, dívky jí blahořečí, královny i konku­bí­ny chválu vzdávají:
10 Kdo­pak to září jako jitřenka? Jak luna překrásná, čistá jak slun­ce zář, jak hvězdné šiky úchvatná!
11 Do sadu ořešáků sešel jsem­spatřit, co raší v údolí, zda pučí réva, pohlédnout, jabloně granátové zda roz­kvet­ly.
12 A hle, než na­dál jsem se, posadila mě do vozů kníže­cích!