Bible21 › Numeri › 21

Numeri

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36

První vítězství1 Když arad­ský král, Kananejec sídlící v Nege­vu, us­lyšel, že Iz­rael při­chází ata­rim­s­kou cestou, na­pa­dl Iz­rael a něk­teré z nich za­jal. 2 Iz­rael teh­dy složil slib Hos­po­di­nu: „Vy­dáš-li ten­to lid do našich ru­kou, zničí­me je­jich měs­ta jako proklatá.“ 3 Hos­po­din Iz­rael vy­s­lyšel, vy­dal mu Kananej­ce a Iz­rael je i s je­jich měs­ty vy­hla­dil jako pro­klaté. To místo pak na­zva­li Chor­ma, Klat­ba. Bronzový had4 Aby se vy­hnu­li edom­ské ze­mi, táh­li od hory Hór směrem k Rudé­mu moři. Lid ale na cestě ztra­til trpě­livost 5 a za­čal Bohu a Mo­jžíšovi vy­čítat: „Pro­č jste nás od­ve­dli z Egyp­ta? Abychom zemře­li na pouš­ti? Není tu chléb, není tu voda a ten mizerný pokrm se nám už hnusí!“ 6 Hos­po­din tedy na lid po­slal jedovaté ha­dy. Na je­jich uštknutí mno­ho li­dí v Iz­rae­li zemře­lo. 7 Lid pak přišel k Mo­jžíši se slovy: „Zhřeši­li jsme, když jsme mlu­vi­li pro­ti Hos­po­di­nu a pro­ti to­bě. Mod­li se k Hos­po­di­nu, ať nás zbaví těch hadů!“ A tak se Mo­jžíš za lid mod­lil. 8 Hos­po­din ře­kl Mo­jžíšovi: „Udě­lej si jedovatého hada a připevni ho na kůl. Každý, kdo se na něj podívá, bude žít.“ 9 Mo­jžíš tedy udělal bronzového hada a připevnil ho na kůl. Když něko­ho ušt­kl had a on se podíval na toho bronzového ha­da, zůstal naživu. Cesta Zajordáním10 Synové Iz­rae­le pak táh­li dál a utá­boři­li se v Obo­tu. 11 Z Obo­tu táh­li dál a utá­boři­li se v Ije-aba­ri­mu na pouš­ti, která na východě sou­sedí s Moábem. 12 Od­tud táh­li dál a utá­boři­li se v údo­lí Ze­red. 13 Od­tud táh­li dál a utá­boři­li se na druhé straně ře­ky Arnon, na pouš­ti, která vy­bíhá z emo­rej­ského území. (Arnon to­tiž tvoří hranici mezi Moábem a Emo­rej­ci.) 14 Kni­ha Hos­po­di­nových bo­jů se o něm zmiňuje: „Vaheb v Sufě a údo­lí Arno­nu, 15 svahy údo­lí, jež se táh­ne ke vsi Ara k moáb­ské hranici se přimyká.“ 16 Od­tud pak táh­li do Beé­ru; to je ta stud­na, kde Hos­po­din ře­kl Mo­jžíšovi: „Shro­máž­di lid a dám jim vodu.“ 17 Teh­dy Iz­rael zpíval tuto píseň: „Tryskej, studnice! Prozpěvujte o ní: 18 Vůd­cové kopa­li studnici, přední z lidu ji hlou­bi­ližezlem a svý­mi holemi.“ Z pouště pak táh­li do Ma­ta­ny, 19 z Ma­ta­ny do Na­cha­lie­lu, z Na­cha­lie­lu do Ba­mo­tu 20 a z Ba­mo­tu ke strži v moáb­ském kra­ji při vr­cho­lu Pisgy tyčící se nad pusti­nou. Porážka Sichona a Oga21 Iz­rael vy­s­lal po­s­ly k emo­rej­ské­mu krá­li Si­cho­novi se slovy: 22 „Ch­těl bych pro­jít tvou zemí. Ne­od­bočí­me do po­lí ani do vi­nic, ne­bu­de­me pít vodu ze studní. Půjde­me Králov­s­kou cestou, dokud ne­přejde­me tvé území.“ 23 Si­chon ale Iz­rae­li ne­dovo­lil pro­jít svým územím. Shro­máž­dil vše­chen svůj lid a vy­táhl pro­ti Iz­rae­li na poušť. Když do­razil do Jahcy, na­pa­dl Iz­rael. 24 Ten jej však po­razil ostřím meče a ob­sa­dil jeho zem od Arno­nu po Jabok, až k území Amon­ců (hranice Amon­ců byla to­tiž opevněná). 25 Tak Iz­rael za­bral všech­na emo­rej­ská měs­ta a usa­dil se v nich, včetně Cheš­bo­nu a všech jeho ves­nic. 26 Cheš­bon byl měs­tem emo­rej­ského krále Si­cho­na, který bo­joval s dřívějším králem Moábu a vzal mu všech­nu jeho zem až po Arnon. 27 Pro­to vy­pravěči říkají: „Jen jdě­te do Cheš­bo­nu, zkus­te ho vystavět, zkuste opevnit město Si­cho­novo! 28 Z Cheš­bo­nu to­tiž vy­šle­hl oheň, z měs­ta Si­cho­nova plamen, jenž po­hl­til Ar Moábský, obyvatele arnon­ských návrší. 29 Běda to­bě, Moábe! Kemošův li­de, zahyneš! Ze svých synů uči­nil běžence, ze svých dcer za­jat­kyně­Si­cho­na, krále Emo­rej­ců. 30 Svrh­li jsme je, zničeno vše­od Cheš­bo­nu až k Dibonu; plenili jsme jej až k Nofachu, oheň plál až k Medebě.“ 31 Tak se Iz­rael usa­dil v zemi Emo­rej­ců. 32 Mo­jžíš po­slal vy­zvědače do Jae­ze­ru. Do­by­li jeho ves­nice a vy­hna­li Emo­rej­ce, kteří tam byd­le­li. 33 Po­tom se ob­rá­ti­li a vy­da­li se vzhů­ru směrem k Bášanu. Bášan­ský král Og však pro­ti nim s ce­lým svým li­dem vy­táhl a utkal se s nimi u Ed­rei. 34 Hos­po­din Mo­jžíšovi ře­kl: „Ne­boj se ho! Vy­dal jsem ho do tvých ru­kou s ce­lým jeho li­dem i s jeho zemí. Naložíš s ním, jako jsi naložil s emo­rej­ským králem Si­cho­nem, který byd­lel v Chešbonu.“ 35 A tak jej po­bi­li i s jeho syny a s ce­lým jeho li­dem, až z nich nikdo ne­zůstal naživu, a ob­sa­di­li jeho zem.