Bible21 › Numeri › 18

Numeri

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36

Zodpovědnost kněží a levitů1 Hos­po­din ře­kl Áro­novi: „­Ty a tvo­ji synové spo­lu s ce­lým tvým ot­cov­ským do­mem po­ne­sete zod­po­vědnost za přestupky vůči sva­ty­ni. Za přestupky vůči vaše­mu kněžství po­ne­seš zod­po­vědnost jen ty a tvo­ji synové. 2 Když bu­deš se svý­mi syny sloužit před Stanem svě­de­ctví, ber s se­bou rovněž své bra­t­ry z poko­lení Levi, z tvého ot­cov­ského kmene, ať se připo­jí k to­bě a slouží ti. 3 Bu­dou držet stráž a sta­rat se o tebe i o ce­lý Stan. Ne­smí se však při­blížit k vy­ba­vení sva­tyně ani k ol­táři – ji­nak by zemře­li jak oni, tak vy. 4 Připo­jí se k to­bě, aby se sta­ra­li o Stan setkávání a o veške­rou službu Příbytku. Nikdo ne­po­vo­laný se k vám ale ne­při­blíží. 5 Bu­dete držet stráž při sva­ty­ni a při ol­táři, aby na syny Iz­rae­le už ne­do­le­hl hroz­ný hněv. 6 Hle, já sám jsem z řad synů Iz­rae­le vy­bral vaše bra­t­ry levi­ty. Byli ode­vzdáni Hos­po­di­nu a da­rováni vám, aby slouži­li při Stanu setkávání. 7 Jen ty a tvo­ji synové však smí­te sloužit jako kněží ve všem, co sou­visí s ol­tářem a se služ­bou uvni­tř za opo­nou. Kněžs­kou službu vám dávám jako dar. Ne­po­vo­laný, jenž by se při­blížil, zemře.“ Kněžské a levitské podíly8 Hos­po­din pro­mlu­vil k Áro­novi: „Hle, já sám jsem ti svěřil do péče své obětní příspěvky se vše­mi svatý­mi dary od synů Iz­rae­le. Věčným us­tano­vením jsem je dal jako kněžský podíl to­bě a tvým synům. 9 Ze sva­tosvatých darů, z oh­nivých obětí, ti připadne to­to: Každý je­jich dar, který mi přinášejí jako sva­tosvatý – každá je­jich moučná oběť, oběť za hřích i oběť odškodnění – to připadne to­bě a tvým synům. 10 Bu­deš to jíst jako sva­tosvaté, smí to jíst každý, kdo je u tebe mužského po­hlaví. Co je svaté, připadne to­bě. 11 Také toto ti připadne: Obětní příspěvek, který synové Iz­rae­le da­rují při všech obě­tech, které mi nabízejí zvedáním. To jsem dal věčným us­tano­vením to­bě a tvým synům a dcerám. Smí to jíst každý, kdo je ve tvém do­mě čis­tý. 12 Vše­chen nej­lepší olej a všech­no nej­lepší víno i obi­lí, je­jich prvo­ti­ny, které ode­vzdávají Hos­po­di­nu, jsem dal to­bě. 13 Prvo­ti­ny vše­ho, co ve své zemi vy­pěs­tují a co při­ne­sou Hos­po­di­nu, připadnou to­bě. Smí to jíst každý, kdo je ve tvém do­mě čis­tý. 14 Coko­li by v Iz­rae­li pro­padlo Hos­po­di­nu, připadne to­bě. 15 Vše, co ot­vírá kteréko­li lůno, jak z li­dí, tak ze zvířat, se přináší Hos­po­di­nu a připadne to­bě. Prvo­ro­zené z li­dí však mu­síš ne­chat vy­pla­tit; rovněž tak prvo­ro­zené z nečis­tých zvířat. 16 Od stáří jedno­ho měsíce se bu­dou moci vy­pla­tit. Ne­cháš je vy­pla­tit za určenou cenu 5 še­ke­lů stříb­ra (měřeno pod­le še­ke­lu sva­tyně, což je 20 ger). 17 Prvo­ro­zené ze sko­tu ani bravu ale vy­pla­tit nene­cháš, je to svaté. Je­jich krví pokropíš ol­tář a je­jich tuk ne­cháš dý­mat jako oh­nivou oběť, jako příjemnou vůni Hos­po­di­nu. 18 Je­jich maso připadne to­bě, tak jako ti připadne hrudí po­zvedání a pravá ký­ta. 19 Všech­ny svaté obětní příspěvky, které synové Iz­rae­le ode­vzdávají Hos­po­di­nu, jsem dal věčným us­tano­vením to­bě a tvým synům a dcerám. Je to smlou­va so­li, věčně platná před Hos­po­di­nem, pro tebe i pro tvé potomstvo.“ 20 Hos­po­din ře­kl Áro­novi: „Ne­získáš v je­jich zemi žádné dě­dictví; ne­připadne ti mezi nimi podíl. Já jsem tvůj podíl a tvé dě­dictví upro­střed synů Iz­rae­le. 21 Hle, synům Levi­ho jsem za je­jich službu při Stanu setkávání dal jako dě­dictví všech­ny desátky v Iz­rae­li. 22 Ať se synové Iz­rae­le už ne­při­bližují ke Stanu setkávání, aby na sebe ne­u­va­li­li hřích a ne­zemře­li. 23 Službu při Stanu setkávání ať ko­nají jen levi­té, svá pro­vinění ať ne­sou oni sa­mi. Toto je věčné us­tano­vení pro všech­na vaše poko­lení: ne­bu­dou mít dě­dictví mezi syny Iz­rae­le. 24 Levi­tům jsem to­tiž dal za dě­dictví desátky, které synové Iz­rae­le ode­vzdávají jako příspěvek Hos­po­di­nu. To pro­to jsem o nich ře­kl: Ne­bu­dou mít dě­dictví mezi syny Izraele.“ 25 Hos­po­din pro­mlu­vil k Mo­jžíšovi: 26 „Řekni levi­tům: Když od synů Iz­rae­le při­jmete je­jich desátky, které jsem vám dal za dě­dictví, ode­vzdá­te z nich Hos­po­di­nu jako příspěvek desátky z desátků. 27 To se vám bude počítat jako obětní příspěvek. Jako se to děje s obi­lím z hum­na a s vínem z lisu, 28 tak i vy ode­vzdá­te Hos­po­di­nu příspěvek ze všech desátků, které při­jmete od synů Iz­rae­le. Příspěvek Hos­po­di­nu z nich dá­te knězi Áro­novi. 29 Ze vše­ho, co vám bude da­rováno, vž­dy ode­vzdá­te příspěvek Hos­po­di­nu. Ať je ze vše­ho po­svěcen vž­dy ten nej­lepší díl. 30 Řekni jim rovněž: Po­té, co z desátků ode­vzdá­te nej­lepší díl, bu­dou se vám levi­tům počítat jako úroda z hum­na a jako víno z lisu. 31 Bu­dete to moci jíst kde­ko­li – vy i vaše ro­di­ny – ne­boť je to vaše mzda za vaši službu při Stanu setkávání. 32 Když z toho ode­vzdá­te nej­lepší díl, ne­u­valí­te na sebe hřích; ne­zne­světí­te svaté dary synů Iz­rae­le a nezemřete.“