Bible21 › Numeri › 17

Numeri

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36

1 Hos­po­din pro­mlu­vil k Mo­jžíšovi: 2 „Řekni Ele­aza­rovi, synu kněze Áro­na, ať ze spáleniště po­sbírá ony ka­di­delnice, ne­boť jsou svaté. Uhlí z nich roz­metej do dale­ka. 3 Z ka­di­delnic těch, kdo pro svůj hřích přiš­li o život, se udělají tepané plá­ty k ob­ložení ol­táře, ne­boť je při­nes­li před Hos­po­di­na, a tak jsou po­svěce­ny. Zůstanou pak synům Iz­rae­le jako znamení.“ 4 Kněz Ele­azar tedy vzal mosazné ka­di­delnice, které při­nes­li ti, kdo byli spáleni, a ne­chal z nich vy­tepat ob­ložení ol­táře. 5 To se stalo pro syny Iz­rae­le připo­mínkou, aby žádný ne­po­vo­laný, který by ne­byl z Áro­nova se­mene, ne­přistu­po­val a ne­pá­lil před Hos­po­di­nem ka­di­dlo, aby ne­do­pa­dl jako Ko­rach a jeho tlu­pa. Stalo by se mu to, o čem Hos­po­din mlu­vil skrze Mo­jžíše. 6 Na­zítří se ce­lá iz­rael­ská obec dala do re­ptání pro­ti Mo­jžíšovi a Áro­novi: „To vy jste způso­bi­li smrt v Hos­po­di­nově lidu!“ 7 Když se však obec sro­ti­la pro­ti Mo­jžíšovi a Áro­novi, ob­rá­ti­li se ke Stanu setkávání a hle – přikryl jej ob­lak a ukáza­la se tam Hos­po­di­nova sláva! 8 Mo­jžíš a Áron pak přiš­li před Stan setkávání 9 a Hos­po­din tam k Mo­jžíšovi pro­mlu­vil: 10 „Od­děl­te se od této ob­ce, ne­boť je v okamžiku zahubím!“ Pad­li tedy na tvář. 11 Mo­jžíš pak ře­kl Áro­novi: „Vez­mi ka­di­delnici, dej do ní žhavé uhlí z ol­táře a na něj ka­di­dlo. Po­spěš si k obci a vy­ko­nej za ně obřad smíření. Od Hos­po­di­na vzešel hroz­ný hněv a vy­puk­la zhoubná rána!“ 12 Áron tedy vzal ka­di­delnici, jak mu Mo­jžíš ře­kl, a běžel do­prostřed shro­máždění (a hle, v lidu už vy­puk­la rá­na). Za­pá­lil ka­di­dlo a vy­ko­nal za lid obřad smíření. 13 Po­stavil se mezi mrt­vé a živé, a rá­na se za­stavi­la. 14 Těch, kteří tou ranou zemře­li, bylo 14 700 (kro­mě těch, kdo zemře­li kvů­li Ko­rachovi). 15 A když se rá­na za­stavi­la, Áron se vrá­til k Mo­jžíšovi ke vcho­du do Stanu setkávání. Áronova hůl16 Hos­po­din pro­mlu­vil k Mo­jžíšovi: 17 „Mluv k synům Iz­rae­le a vy­ber od vůd­ců je­jich ot­cov­ských rodů dvanáct ho­lí – po jedné holi na každý rod. Každé­mu vy­ryješ na hůl jeho jméno 18 a na hůl Levi­ho vy­ryješ Áro­novo jméno; tak připadne na každého rodového vůd­ce jed­na hůl. 19 Ne­cháš je ve Stanu setkávání před Tru­hlou svě­de­ctví, kde se s vá­mi setkávám, 20 a stane se, že hůl to­ho, je­hož jsem vy­vo­lil, vy­pučí. Tak se zbavím re­ptání synů Iz­rae­le, kteří pro­ti vám stále reptají.“ 21 Mo­jžíš tedy pro­mlu­vil k synům Iz­rae­le a je­jich vůd­cové mu dali dvanáct ho­lí – po jedné holi na každý rod. Mezi ho­le­mi byla i hůl Áro­nova. 22 Mo­jžíš pak ty hole ne­chal před Hos­po­di­nem ve Stanu svě­de­ctví. 23 Na­zítří Mo­jžíš vešel do Stanu svě­de­ctví a hle, hůl Áro­na z rodu Levi­ho vy­puče­la: vy­raši­la v pu­pe­ny, na­sa­di­la kvě­ty a vy­da­la zralé man­dle! 24 Mo­jžíš pak všech­ny hole vy­ne­sl od Hos­po­di­na před syny Iz­rae­le. Ti je pro­hléd­li a každý si vzal svou hůl. 25 Hos­po­din ře­kl Mo­jžíšovi: „Vrať Áro­novu hůl před Tru­hlu svě­de­ctví, ať je opa­t­rová­na jako zna­mení pro vzbouřen­ce. Tak ukončíš je­jich re­ptání pro­ti mně a nezemřou.“ 26 A Mo­jžíš uči­nil přes­ně tak, jak mu Hos­po­din přikázal. 27 Synové Iz­rae­le teh­dy Mo­jžíšovi řek­li: „Po­hleď, umírá­me! Hyne­me, všich­ni hyne­me! 28 Kdoko­li se jen při­blíží k Hos­po­di­novu Příbytku, umírá! To snad vy­mře­me do posledního?“