Bible21 › Numeri › 15

Numeri

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36

Přídavky k obětem1 Hos­po­din pro­mlu­vil k Mo­jžíšovi: 2 „Mluv k synům Iz­rae­le a řekni jim: Až při­jdete do země, kte­rou vám dávám, abys­te ji osíd­li­li, 3 a bu­dete chtít Hos­po­di­nu přinést oh­nivou oběť, abys­te Hos­po­di­nu připravi­li příjemnou vůni – ať už zápalnou nebo pokojnou oběť, ať už jako splnění sli­bu nebo jako dob­rovolný dar nebo při vašich slavnos­tech, ať už ze sko­tu nebo z bravu, 4 pak ať ten, kdo přináší Hos­po­di­nu ta­kovýto dar, při­ne­se rovněž moučnou oběť: deseti­nu efy jemné mou­ky za­dělané čtvr­tkou hinu ole­je. 5 Při zápalné či pokojné obě­ti s každým beránkem obě­tuj čtvr­tku hinu ví­na jako ú­lit­bu. 6 S be­ranem pak obě­tuj dvě deseti­ny efy jemné mou­ky za­dělané třeti­nou hinu ole­je jako moučnou oběť 7 a třeti­nu hinu ví­na jako ú­lit­bu – to vše při­ne­seš Hos­po­di­nu jako příjemnou vůni. 8 Připravíš-li jako zápalnou či pokojnou oběť do­bytče, ať už jako splnění sli­bu nebo jako pokojnou oběť Hos­po­di­nu, 9 při­nes s tím do­bytčetem jako moučnou oběť tři deseti­ny efy jemné mou­ky za­dělané půlkou hinu ole­je 10 a jako ú­lit­bu půl hinu ví­na – to je oh­nivá oběť příjemně vonící Hos­po­di­nu. 11 Tak bude naloženo s každým býkem, s každým be­ranem, beránkem či kůzletem. 12 Ať jich připraví­te jakéko­li množství, tak­to naloží­te s každým z nich. 13 Tak­to s nimi naloží každý na­ro­zený v Iz­rae­li, když bude přinášet oh­nivou oběť příjemně vonící Hos­po­di­nu. 14 Kdy­by v bu­dou­cích poko­leních něk­terý přis­těhovalec nebo kdoko­li u vás bude žít chtěl přinést oh­nivou oběť příjemně vonící Hos­po­di­nu, mu­sí se při tom za­chovat stejně jako vy. 15 Pro shro­máždění i pro přis­těhoval­ce ži­jícího u vás bu­dou pla­tit stejná pravi­dla. Toto je věčné us­tano­vení pro všech­na vaše poko­lení: před Hos­po­di­nem si bu­dete vy i přis­těhovalec rovni. 16 Pro vás i pro přis­těhoval­ce ži­jícího u vás bude pla­tit stejný zákon a stejný řád.“ Prvotiny z těsta17 Hos­po­din pro­mlu­vil k Mo­jžíšovi: 18 „Řekni synům Iz­rae­le: Až ve­jdete do země, do níž vás uvádím, 19 a bu­dete jíst její chléb, ode­vzdávej­te z něj obětní příspěvek Hos­po­di­nu. 20 Jako obětní příspěvek z hum­na ode­vzdávej­te bo­chánek ze svého prvního těs­ta. 21 Po všech­na vaše poko­lení ode­vzdávej­te Hos­po­di­nu obětní příspěvek ze svého prvního těsta.“ Oběť za neúmyslný hřích22 „Jest­liže se neúmy­s­lně pro­hřeší­te tím, že ne­splní­te něk­teré z těch­to přikázání, která Hos­po­din ozná­mil Mo­jžíšovi 23 (coko­li vám Hos­po­din skrze Mo­jžíše přikázal, ode dne, kdy to Hos­po­din přikázal, dále, po všech­na vaše poko­lení), učiní­te to­to: 24 Pokud se to stane neúmy­s­lně ne­do­patřením ce­lé ob­ce, obě­tuje obec jedno­ho mladého býčka jako zápalnou oběť příjemně vonící Hos­po­di­nu spo­lu s patřičnou moučnou obětí a ú­lit­bou pod­le pravi­del a rovněž jedno­ho koz­la k obě­ti za hřích. 25 Kněz pak za ce­lou iz­rael­s­kou obec vy­koná obřad smíření, a bude jim odpuštěno. Bylo to ne­do­patření a oni za své ne­do­patření při­nes­li da­rem oh­nivou oběť Hos­po­di­nu a rovněž oběť za hřích před Hos­po­di­nem. 26 Ce­lé iz­rael­ské obci bude odpuštěno, stejně jako přis­těhoval­ci ži­jící­mu u vás, ne­boť se to ce­lé obci při­ho­di­lo neúmy­s­lně. 27 Pokud neúmy­s­lně zhřeší jednot­livec, při­ne­se jako oběť za hřích roční kůzle. 28 Kněz pak vy­koná obřad smíření za to­ho, kdo ne­do­patřením neúmy­s­lně zhřešil před Hos­po­di­nem. Vy­koná za něj obřad smíření, a bude mu odpuštěno. 29 Pro ro­di­lého Iz­rae­li­tu i pro přis­těhoval­ce ži­jícího u vás bu­dete mít stejný zákon o neúmy­s­lném hří­chu. 30 Pokud však někdo hřeší opo­váž­livě, ať je to ro­di­lý Iz­rae­li­ta nebo přis­těhovalec, rouhá se Hos­po­di­nu; ta­kový bude vy­ob­cován ze svého li­du. 31 Pro­tože po­hr­dl Hos­po­di­novým slovem a po­rušil jeho přikázání, mu­sí být vy­ob­cován; lpí na něm vina.“ Porušení soboty32 Jednou, když byli synové Iz­rae­le na pouš­ti, přistih­li muže, jak v so­botní den sbírá dříví. 33 Ti, kdo ho přistih­li sbírat dříví, jej přive­dli k Mo­jžíšovi, Áro­novi a ce­lé obci 34 a ne­cha­li jej ve vězení, ne­boť ne­bylo jasné, co se s ním má stát. 35 Hos­po­din pak ře­kl Mo­jžíšovi: „­Ten muž mu­sí zemřít. Ať jej ce­lá obec za tá­bo­rem ukamenuje.“ 36 Ce­lá obec ho tedy vy­ve­dla za tá­bor a ka­menova­li jej, až zemřel, jak Hos­po­din Mo­jžíšovi přikázal. Třásně37 Hos­po­din ře­kl Mo­jžíšovi: 38 „Řekni synům Iz­rae­le, ať si po všech­na poko­lení dělají na cípech svých oděvů třásně. Nad tyto třásně v cípech ať si připevní mod­rou šňůrku. 39 Toto bu­dou vaše třásně. Když na ně po­hlédnete, připo­menete si všech­na Hos­po­di­nova přikázání, abys­te je plni­li. Kdybys­te se to­tiž ří­di­li jen svým srd­cem a svý­ma oči­ma, dove­dly by vás ke smil­stvu. 40 Tak­to si bu­dete připo­mínat všech­na moje přikázání a plnit je. Bu­dete svatí své­mu Bo­hu. 41 Já jsem Hos­po­din, váš Bůh, který vás vy­ve­dl z Egyp­ta, abych byl vaším Bo­hem. Já jsem Hos­po­din, váš Bůh.“