Bible21 › Numeri › 12

Numeri

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36

Vzpoura Mojžíšových sourozenců1 Mi­ri­am pak s Áro­nem po­mlou­va­la Mo­jžíše kvů­li kúšské ženě, kte­rou si vzal: „Vzal si za ženu Kúšanku!“ 2 Říka­li také: „Mluví snad Hos­po­din jen skrze Mo­jžíše? Ne­mluví také skrze nás?“ A Hos­po­din to slyšel. 3 (Mo­jžíš byl vel­mi pokorný člověk, nejpokornější ze všech li­dí na ze­mi.) 4 Hos­po­din ihned Mo­jžíšovi, Áro­novi a Mi­ri­am ře­kl: „Všich­ni tři jdě­te ke Stanu setkávání!“ Všich­ni tři tedy š­li. 5 Hos­po­din se­stou­pil v ob­la­kovém slou­pu, po­stavil se u vcho­du do Stanu a zvo­lal: „Áro­ne a Miriam!“ A když ti dva přiš­li, 6 řekl: „Slyšte má slova: Je-li mezi vá­mi Hos­po­dinův prorok, dám se mu po­znat skrze vidění, promluvím k ně­mu skrze sen. 7 S mým služebníkem Mo­jžíšem je to však jiné, jemu byl svěřen můj ce­lý dům! 8 S ním roz­mlou­vám tváří v tvář, zřetelně, a ne v hádankách, spatřuje Hos­po­di­na tak, jak je! Jak to, že jste se ne­zaleklipo­mlu­vit mého služebníka Mojžíše?“ 9 Hos­po­din pro­ti nim vzplanul hněvem a ode­šel. 10 Ob­lak se vzdá­lil od Stanu a hle, Mi­ri­am byla malo­mo­cná, bílá jako sníh! Když se Áron otočil k Mi­ri­am a spatřil, že je malo­mo­cná, 11 ře­kl Mo­jžíšovi: „Odpu­sť, můj pane! Netres­tej nás pro­sím za hřích, který jsme tak pošeti­le spá­cha­li. 12 Pro­sím, ať má sest­ra není jako mrt­vý plod, co vy­šel z lů­na matky s tělem na­půl zetlelým!“ 13 Mo­jžíš tedy vo­lal k Hos­po­di­nu: „Snažně pro­sím, Bože, uz­drav ji!“ 14 Hos­po­din Mo­jžíšovi od­po­věděl: „Kdy­by jí otec plivl do tváře, nenes­la by tu hanbu sedm dní? Ať je tedy na sedm dní vy­kázá­na z tá­bo­ra; teprve pak bude při­ja­ta zpět.“ 15 Mi­ri­am tedy byla na sedm dní vy­kázá­na z tá­bo­ra. Lid se ne­hnul dál, dokud Mi­ri­am ne­by­la při­ja­ta zpět. 16 Po­tom lid vy­táhl z Chace­ro­tu a utá­bořil se v pouš­ti Pa­ran.