Bible21 › Nehemiáš › 6

Nehemiáš

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13

Další úklady1 Když se Sanbalat, To­biáš, Arab Gešem a ostatní naši ne­přá­te­lé do­zvědě­li, že jsme do­stavě­li hrad­by a že v nich ne­zůsta­la je­diná trh­li­na (ačko­li tou do­bou jsem ještě brá­ny ne­o­sa­dil vra­ty), 2 teh­dy mi Sanbalat s Geše­mem po­sla­li vzkaz: „Po­jď, setká­me se v něk­teré ves­nici na pláni Ono.“ Za­mýš­le­li mi to­tiž pro­vést něco zlého. 3 Vy­s­lal jsem k nim po­s­ly s od­po­vědí: „Pracu­ji na ve­likém díle. Ne­mo­hu se uvolnit. Pro­č bych měl to dílo zpoz­dit, když bych ho opustil a sešel k vám?“ 4 Podobné vzka­zy mi po­síla­li čtyřikrát a já jsem jim podobně od­po­vídal. 5 Když mi Sanbalat po­sílal ta­kový vzkaz po­páté, jeho služebník měl s se­bou otevřený do­pis. 6 V něm stálo: „Mezi náro­dy se pro­s­lýchá a Gešem to po­tvrzuje, že s Ži­dy plánuješ vzpou­ru. Pro­to stavíš ty hrad­by. Pod­le těch zpráv prý chceš být je­jich králem. 7 Dokon­ce jsi us­tanovil pro­roky, aby o to­bě v Je­ruzalémě hlása­li: ‚Jud­sko má krále!‘ Král se o tom všem urči­tě do­zví, pro­to při­jď a po­radí­me se spolu.“ 8 Vzkázal jsem mu to­to: „Nic z to­ho, o čem mluvíš, se ne­děje. Jen sis to vymyslel.“ 9 Ti všich­ni se nás snaži­li za­strašit. Mys­le­li si, že ochabne­me a ne­chá­me dílo ne­dokončené, ale já jsem se mod­lil: „­Dej mi sílu!“ 10 Když jsem vešel do domu Še­majáše, syna De­lajáše, syna Me­het­a­be­lova, byl za­ražený a ře­kl mi: „Po­jď­me se sejít v Božím do­mě, uvni­tř v chrámě. Chrá­mové dveře mu­sí­me za­vřít. Chtějí tě to­tiž za­vraž­dit. V noci tě při­jdou zavraždit!“ 11 „Člověk jako já by měl utíkat?“ ře­kl jsem na to. „A copak někdo jako já může jít do sva­tyně a přežít? Ne­půjdu tam.“ 12 Po­znal jsem to­tiž, že ho ne­po­slal Bůh. Takhle mi pro­ro­koval, pro­tože mu za­pla­til To­biáš a Sanbalat. 13 Za­pla­ti­li mu, abych se po­le­kal, po­s­le­chl ho a zhřešil. Tak bych jim dal příleži­tost k po­mluvám, aby očerni­li mé jméno. 14 Pa­ma­tuj, Bože můj, na To­biáše a Sanbala­ta i na je­jich či­ny. Pa­ma­tuj také na pro­ro­ky­ni No­a­diu a na další pro­roky, kteří mě chtě­li za­strašit. Hradby dokončeny15 Hrad­by byly dokonče­ny během dvaapa­desá­ti dnů, pět­a­dvacátého dne měsíce elul. 16 Když se to do­slech­li všich­ni naši ne­přá­te­lé ve všech okolních náro­dech, byli zděšeni a zdrceni. Po­zna­li, že to dílo po­chází od naše­ho Bo­ha. 17 Mezi jud­s­kou šlech­tou a To­biášem ce­lou tu dobu od­cháze­lo a při­cháze­lo množství do­pisů. 18 Mno­zí v Jud­s­ku s ním byli spo­jeni přísahou, pro­tože byl zetěm Še­kaniáše, syna Arachova, a jeho syn Jo­chanan si vzal dce­ru Mešula­ma, syna Be­re­chiášova. 19 Vy­chvalova­li ho pře­de mnou a donáše­li mu na mě. To­biáš pak psal do­pi­sy, aby mě za­strašil.