Bible21Marek13

Marek

Počátky porodních bolestí1 Cestou z chrá­mu mu je­den z jeho učedníků ře­kl: „­Mis­tře, po­hleď, jaké ka­me­ny a jaké stavby!“ 2 Ježíš mu ře­kl: „Vi­díš ty ve­liké stav­by? Ne­zůstane tu ká­men na ka­meni. Všech­no bude zbořeno.“ 3 Když se pak po­sa­dil na Olivetské hoře na­pro­ti chrá­mu, Petr, Ja­kub, Jan a On­dřej se ho v sou­kro­mí pta­li: 4 „Řekni nám, kdy to bu­de. Jaké bude zna­mení ča­su, kdy se to všech­no naplní?“ 5 Ježíš jim za­čal vy­světlovat: „Dávej­te po­zor, aby vás někdo ne­sve­dl. 6 Mno­zí při­jdou pod mým jménem se slovy: ‚Já jsem Mesiáš‘ a svedou mno­hé. 7 Až us­lyší­te válečný hluk a zprávy o válkách, ne­stra­chuj­te se, pro­tože se to mu­sí dít. Ale to ještě ne­bu­de ko­nec. 8 Národ po­vstane pro­ti náro­du a králov­ství pro­ti králov­ství a na různých mís­tech vy­puknou zemětřesení a hla­do­mo­ry. To jsou ale jen počátky po­rodních bo­lestí. 9 Dávej­te na sebe po­zor. Bu­dou vás vy­dávat soudům a shro­mážděním. Bu­dete biti a kvů­li mně stanete před vlád­ci a krá­li, abys­te jim vy­da­li svě­de­ctví. 10 Pře­devším ale mu­sí být všem národům kázáno evange­li­um. 11 Když vás bu­dou od­vádět a dávat do vězení, ne­dě­lej­te si pře­dem sta­rosti, co má­te říci, ale mluv­te, co vám bude dáno v tu chví­li. Nejste to to­tiž vy, kdo mluví, ale Duch svatý. 12 Bra­tr bra­t­ra i otec syna vy­dá na smrt a dě­ti po­vstanou pro­ti ro­dičům a za­bi­jí je. 13 Kvů­li mé­mu jménu vás bu­dou všich­ni nenávi­dět, ale kdo vy­trvá až do kon­ce, bude zachráněn.“ Otřesná ohavnost14 „Až uvi­dí­te onu ‚o­třes­nou ohavnost‘ , jak sto­jí, kde by nemě­la (kdo č­te, ro­zuměj), teh­dy ať ti, kdo jsou v Jud­s­ku, utečou do hor. 15 Kdo bude na střeše, ať ne­schází do do­mu, aby si od­tud něco vzal. 16 Kdo bude na po­li, ať se ne­vrací ani pro plášť. 17 Běda bude v těch dnech těhotným a ko­jícím. 18 Mod­lete se, aby to ne­bylo v zi­mě. 19 Ty dny to­tiž bu­dou dny soužení, jaké do této doby ne­bylo od počátku Božího stvoření a jaké už nikdy ne­bu­de. 20 Kdy­by Hos­po­din ty dny ne­zkrá­til, ne­zachránil by se vůbec nikdo. Kvů­li svým vy­vo­leným však ty dny zkrá­til. 21 Kdy­by teh­dy někdo ře­kl: ‚Hle, Mesiáš je tu!‘ ane­bo ‚Po­hleď­te, tam je!‘ ne­věř­te. 22 Po­vstanou to­tiž falešní mesiášové a falešní pro­ro­ci a bu­dou dělat divy a zá­zra­ky, aby svádě­li (kdy­by to bylo možné) dokon­ce i vy­vo­lené. 23 Dávej­te tedy po­zor. Všech­no jsem vám ře­kl předem.“ Příchod Syna člověka24 „Ve dnech po onom soužení ‚s­lun­ce se za­tmía měsíc ne­vy­dá svět­lo, 25 hvěz­dy bu­dou pa­dat z ne­be a ne­bes­ké mo­cnosti se zachvějí.‘ 26 Teh­dy spatří Syna člověka, jak při­chází v ob­lacích s ve­likou mo­cí a slávou. 27 Pošle an­děly a shro­máždí své vy­vo­lené ze čtyř světových stran, od nejza­zšího kon­ce země po nejza­zší ko­nec ne­be. 28 Pouč­te se od fí­kovníku tím­to podo­ben­stvím: Když jeho větve ko­nečně za­čnou rašit a na­sazovat lis­tí, ví­te, že léto je blízko. 29 Stejně tak, až uvi­dí­te, jak se dějí tyto věci, věz­te, že je blízko, že už je ve dveřích! 30 Amen, říkám vám, že toto poko­lení ne­po­mi­ne, než se to všech­no stane. 31 Nebe a země po­mi­nou, ale má slova nikdy ne­po­mi­nou. 32 Ten den a ho­di­nu však nikdo ne­zná – ani an­dělé v ne­bi, ani Syn, je­dině Otec. 33 Dávej­te po­zor, bdě­te. Ne­ví­te to­tiž, kdy ten čas při­jde. 34 Je to, jako když člověk ode­šel na ces­tu: opustil svůj dům a svěřil správu svým služebníkům. Každé­mu určil jeho práci a vrátné­mu přikázal, aby bděl. 35 Pro­to bdě­te. Ne­ví­te to­tiž, kdy při­jde pán domu – zda večer, o půlno­ci, za ku­ropění, nebo za svítání. 36 Aby vás snad, když znena­dání při­jde, nenale­zl spící. 37 Co říkám vám, říkám všem: Bděte.“

Bible21Marek13

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček