Bible21 › Koloským › 2

Koloským

• 1
• 2
• 3
• 4

Prázdná filosofie1 Chci, abys­te vědě­li, jaký boj svádím za vás i za ty, kteří jsou v Lao­dike­ji, a za všech­ny, kdo mě osobně ne­znají. 2 Toužím, aby byli po­vzbu­zeni v srd­ci a spo­jeni lás­kou, aby do­spě­li k veškeré­mu bo­hatství plné jisto­ty po­ro­zumění a k po­znání Božího tajem­ství – Krista, 3 v němž jsou skry­ty všech­ny pokla­dy moud­rosti a po­znání. 4 Toto říkám, aby vás nikdo ne­kla­mal přesvědčivý­mi řeč­mi. 5 Ačko­li jsem to­tiž tělem vzdálený, v du­chu jsem s vá­mi a ra­du­ji se, když vi­dím váš řád a pevnost vaší ví­ry v Krista. 6 Když jste při­ja­li Krista Ježíše jako Pá­na, pak v něm také žij­te. 7 Za­pu­sť­te v něm koře­ny a bu­duj­te se na něm, po­si­lu­j­te se ve víře, jak jste se nauči­li, a s vděčností v ní rosť­te. 8 Dej­te si po­zor, aby vás někdo ne­u­ne­sl prázdným kla­mem fi­losofie za­ložené na lid­ské tra­dici, na prin­cipech svě­ta, a ne na Kri­stu. 9 V něm je těles­ně přítomná veškerá plnost Božství, 10 a tak jste na­plněni v Tom, který je hlavou každé vlá­dy a mo­cnosti. Okázalá nábožnost11 V něm jste také obřezáni, a to obřízkou, již nelze vy­ko­nat ručně; jde o od­ložení těles­né při­ro­zenosti, o obřízku Kri­stovu. 12 Kř­tem jste spo­lu s ním po­hřbeni; vírou v moc Bo­ha, který ho vzkřísil z mrt­vých, jste spo­lu s ním vzkříšeni. 13 Ano, i vás, mrt­vé v hříších a ne­obříz­ce vaše­ho tě­la, spo­lu s ním obživil: odpustil nám všech­ny viny 14 a smazal ten ne­přá­tel­ský dlužní úpis, je­hož předpi­sy byly pro­ti nám. Navž­dy jej zrušil, když jej při­bil na kříž! 15 V něm od­z­bro­jil vlá­dy a mo­cnosti, veřejně je od­ha­lil a slavil nad nimi vítěz­ství! 16 Nenech­te se tedy nikým od­su­zovat kvů­li jídlu nebo pi­tí, kvů­li svátkům, novo­luním nebo so­bo­tám. 17 Ty věci jsou stínem to­ho, co mělo při­jít, ale pod­sta­ta je v Kri­stu. 18 Nenech­te se připravit o vítěz­nou odměnu nikým, kdo si li­buje ve falešné pokoře a v an­děl­ském ná­božen­ství; nikým, kdo se za­bývá svý­mi vi­dění­mi, ne­smy­s­lně se pyšní svou vlastní těles­nou mys­lí 19 a ne­d­rží se Hlavy, z níž ce­lé tělo, záso­bované a pro­po­jené klou­by a tkáně­mi, ros­te Božím vzrůs­tem. 20 Když jste s Kri­stem zemře­li prin­cipům svě­ta, pro­č si ne­chává­te předpisovat, jako bys­te ještě ži­li ve světě: 21 „To­ho se ne­do­týkej, to ne­okoušej, na to nesahej!“? 22 Všech­no to jsou jen lid­ské příka­zy a nau­ky, je­jichž zne­užívání je škod­livé. 23 Pro svou okázalou ná­božnost, falešnou poko­ru a těles­né odříkání sice působí zdáním moud­rosti, ale ne­mají žádnou cenu kro­mě uspoko­jení tě­la.