Bible21 › Juda › 1

Juda

• 1

1 Juda, služebník Ježíše Krista a bra­tr Jakubův, povolaným, kteří jsou mi­lovaní v Bohu Otci a za­chovaní pro Ježíše Krista: 2 Mi­lo­sr­den­ství vám a pokoj i lás­ka v hojnosti. Bojujte o víru3 Mi­lovaní, jakko­li jsem toužil na­psat vám o našem spo­lečném spa­sení, po­važu­ji teď za nutné na­po­menout vás, abys­te ze všech sil bo­jova­li o ví­ru, která byla jednou pro­vž­dy da­rová­na svatým. 4 Vlou­di­li se to­tiž mezi nás jis­tí li­dé, je­jichž od­sou­zení bylo už dávno po­psáno. Tito bezbožníci za­měňují mi­lost naše­ho Boha za ne­styda­tost, a tak za­pírají toho je­diného Panovníka, naše­ho Pá­na Ježíše Krista. Odpadlíci od víry5 I když to všech­no už sami ví­te, chci vám připo­menout, že Pán sice vy­svo­bo­dil svůj lid z Egyp­ta, ale ty z nich, kteří mu ne­věři­li, po­tom za­hu­bil. 6 Právě tak to bylo s an­děly, kteří ne­zůsta­li ve svém původním stavu, ale opusti­li své určené místo. Bůh je uvěznil ve věčných okovech, aby v nej­hlu­bší tmě če­ka­li na soud toho ve­likého dne. 7 Právě tak to bylo se Sodo­mou a Go­mo­rou a s okolní­mi měs­ty, která se podobně jako tito od­da­la smil­stvu a pro­padla zvrh­losti. Nyní slouží jako va­rování před tres­tem věčného ohně. 8 Stejně tak tito blouzniv­ci przní své tělo, ne­dbají na Pánovu vlá­du a vy­smívají se ne­bes­kým mo­cnos­tem. 9 Při­tom ani ar­chan­děl Mi­chael, když se s ďáblem přel o Mo­jžíšovo tělo, ne­od­vážil se vy­nést po­tupný roz­su­dek, ale ře­kl: „Z­tres­tej tě Hospodin!“ 10 Tito se však vy­smívají to­mu, co ne­znají, a to, co znají pu­dově jako ne­ro­zumná zvířa­ta, je vede do záhu­by. 11 Běda jim! Vy­da­li se Ka­i­novou cestou, pro zisk pro­pad­li blu­du jako Balaám, za­hynu­li ve vzpouře jako Ko­rach! 12 Tito li­dé hyz­dí vaše hody lás­ky, kterých se be­z­ostyšně účastní. Jsou to pastýři pečující sami o se­be, jsou to mra­ky bez vody unášené vět­ry, podzimní stro­my bez ovo­ce, dva­krát mrt­vé a vy­kořeněné, 13 divoké mořské vlny chr­lící své vlastní hanebnosti, bludné hvěz­dy, jež navěky čeká jen černá tma. 14 V sedmé gene­raci od Ada­ma o nich pro­ro­koval Enoch, když řekl: „Hle, Pán při­cházís ne­sčí­s­lný­mi tisíci svých svatých, 15 aby sou­dil všech­ny li­dia každého usvědčilze všech je­jich bezbožných skutků, které bezbožně páchali, a kvů­li všem tvrdým slovům, která ti bezbožní hříšníci pro­ti ně­mu mluvili.“ 16 To jsou ti re­ptáci a ne­spoko­jen­ci ve­dení vlastní­mi chout­ka­mi, ho­nosní mluv­kové, zis­kuchtiví pochle­bovači! Budujte na víře17 Ale vy, mi­lovaní, pa­ma­tuj­te, že to před­po­vída­li apošto­lové naše­ho Pá­na Ježíše Krista. 18 Řek­li vám, že v po­sledních ča­sech se vy­s­kytnou po­směvači ve­dení svý­mi bezbožný­mi chout­ka­mi. 19 To jsou ti roz­vraceči, těles­ní li­dé bez Du­cha. 20 Ale vy, mi­lovaní, bu­duj­te svůj život na své nej­svatější víře, mod­lete se v Du­chu svatém, 21 uchovávej­te se v Boží lás­ce a očekávej­te, že vás mi­lo­sr­den­ství naše­ho Pá­na Ježíše Krista dove­de k věčné­mu živo­tu. 22 S tě­mi, kdo po­chybují, měj­te sou­cit. 23 Jiné za­chraňuj­te jako z oh­nivých pla­menů. I s nimi jednej­te sou­citně, ale zároveň obe­z­řetně – ať se vám oškliví i ša­ty po­sk­vrněné tělem! 24 To­mu, který má moc uchránit vás před pá­dem a dovést vás do své slávy ne­po­sk­vrněné a šťastné – 25 je­diné­mu Bo­hu, naše­mu Spa­si­te­li – jemu buď skrze naše­ho Pá­na Ježíše Krista sláva a ve­lebnost, vláda i moc pře­de vše­mi věky, nyní i po všech­ny věky. Amen.