Bible21Jozue24

Jozue

Budeme sloužit Hospodinu1 Teh­dy Jo­zue shro­máž­dil všech­ny iz­rael­ské kme­ny do Še­che­mu. Svo­lal iz­rael­ské stařeši­ny, náčelníky, soud­ce i správ­ce, a tak se po­stavi­li před Bo­hem. 2 Jo­zue pro­mlu­vil ke vše­mu li­du: „Tak praví Hos­po­din, Bůh Iz­rae­le: ‚Vaši před­kové, jako Te­rach, otec Abrahamův a Náchorův, byd­le­li od pradáv­na za ře­kou Eufrat, kde slouži­li cizím bo­hům. 3 Vaše­ho otce Abraha­ma jsem ale vzal zpo­za té ře­ky a pro­ve­dl jsem ho ce­lou kanaán­skou zemí. Dal jsem mu mno­ho po­tomků – dal jsem mu Izáka 4 a Izá­kovi jsem dal Jáko­ba a Ezaua. Ezaua jsem ne­chal usa­dit se v po­hoří Seír, ale Jákob a jeho synové ode­š­li do Egyp­ta. 5 Tam jsem po­slal Mo­jžíše a Áro­na a bil jsem Egypt zna­mení­mi, která jsem mezi nimi ko­nal. Po­tom jsem vás vy­ve­dl. 6 Když jsem vaše otce vy­ve­dl z Egyp­ta, přiš­li jste k Rudé­mu moři, kde vaše otce do­stih­li Egypťané s vozy a jezd­ci. 7 Teh­dy jste vo­la­li k Hos­po­di­nu a on mezi vás a Egypťa­ny po­ložil temno­tu, přihnal na ně moře a za­topil je. Na vlastní oči jste vi­dě­li, co jsem vy­ko­nal v Egyptě. Po dlouhé době, kte­rou jste strávi­li na pouš­ti, 8 jsem vás přive­dl do země Emo­rej­ců, byd­lících v Za­jordání. Bo­jova­li s vá­mi, ale vy­dal jsem je do vašich ru­kou; ob­sa­di­li jste je­jich zem a já jsem je před vá­mi vy­hla­dil. 9 Po­tom po­vstal moáb­ský král Balák, syn Ciporův, a bo­joval s Iz­rae­lem: Po­slal po­zvání Balaá­movi, synu Be­o­rovu, aby vás pro­klínal. 10 Ne­hod­lal jsem ale Balaá­ma vy­s­lyšet, a tak vám žeh­nal a žeh­nal. Tak jsem vás vy­svo­bo­dil z jeho ru­ky. 11 Po­tom jste pře­kroči­li Jordán a přiš­li k Je­ri­chu. Obyva­te­lé Je­ri­cha, Emo­rej­ci, Pe­ri­zej­ci, Kananej­ci, Chetej­ci, Gi­rgašej­ci, Hivej­ci i Je­bu­sej­ci pro­ti vám bo­jova­li, ale vy­dal jsem je do vašich ru­kou. 12 Po­slal jsem před vá­mi sršně, kteří před vá­mi vy­hna­li ty dva emo­rej­ské krále. Ne­bylo to vaším mečem ani lu­kem. 13 Dal jsem vám zem, kte­rou jste ne­ob­děláva­li, byd­lí­te ve měs­tech, která jste ne­stavě­li, a jí­te z vi­nic a olivoví, které jste nesázeli.‘ 14 Pro­to tedy ctě­te Hos­po­di­na a služ­te mu od­daně a věrně. Od­vrh­ně­te bo­hy, kterým slouži­li vaši ot­cové za ře­kou Eufrat a v Egyptě, a služ­te Hos­po­di­nu. 15 Pokud se vám ale ne­líbí sloužit Hos­po­di­nu, vy­ber­te si dnes, komu bu­dete sloužit – ať už bo­hům, kterým slouži­li vaši ot­cové za ře­kou, ane­bo bo­hům Emo­rej­ců, v je­jichž zemi byd­lí­te. Já a můj dům však bu­de­me sloužit Hospodinu.“ 16 Lid mu od­po­věděl: „Opustit Hos­po­di­na a sloužit cizím bo­hům? Nikdy! 17 Hos­po­din je náš Bůh! To on nás a naše otce vy­ve­dl z Egyp­ta, z domu ot­ro­ctví. On před naši­ma oči­ma ko­nal ta ve­liká zna­mení a za­chovával nás po ce­lou ces­tu, kte­rou jsme š­li, a mezi vše­mi náro­dy, mezi ni­miž jsme pro­cháze­li. 18 Hos­po­din před ná­mi vy­hnal Emo­rej­ce a všech­ny ty náro­dy, které byd­le­li v ze­mi. I my tedy bu­de­me sloužit Hos­po­di­nu – vž­dyť on je náš Bůh!“ 19 Ale Jo­zue lidu ře­kl: „Ne­bu­dete moci sloužit Hos­po­di­nu; vž­dyť je to svatý Bůh. Je to žár­livý Bůh; ne­s­ne­se vaše pro­vinění a hří­chy. 20 Jest­liže Hos­po­di­na opustí­te a bu­dete sloužit cizím bo­hům, ob­rátí se a naloží s vá­mi zle. Skon­cuje s vá­mi tak, jako vám před­tím pro­kazoval dobro.“ 21 „Niko­li. Bu­de­me sloužit Hospodinu!“ od­po­věděl lid Jo­zuovi. 22 „Sa­mi před se­bou jste svědkové,“ ře­kl na to Jo­zue li­du, „že jste si zvo­li­li Hos­po­di­na, abys­te slouži­li jemu.“ „Ano, jsme svědkové,“ od­po­vědě­li. 23 „Tak tedy od­vrh­ně­te cizí bo­hy, které má­te mezi sebou,“ pokračoval Jo­zue, „a na­kloň­te svá srd­ce k Hos­po­di­nu, Bohu Izraele!“ 24 „Bu­de­me sloužit Hos­po­di­nu, naše­mu Bo­hu, a bu­de­me ho poslouchat,“ od­po­věděl na to lid Jo­zuovi. 25 Jo­zue toho dne v Še­che­mu uzavřel s li­dem smlou­vu a vy­dal jim us­tano­vení a řá­dy. 26 Tato slova Jo­zue za­psal do kni­hy Božího Záko­na. Vzal také ve­liký ká­men a vztyčil ho tam pod du­bem při Hos­po­di­nově sva­ty­ni. 27 „Hle, ten­to ká­men nám bude svědkem,“ ře­kl Jo­zue vše­mu li­du, „ne­boť slyšel všech­na slova, která nám ře­kl Hos­po­din. Bude vám svědkem, abys­te ne­kla­ma­li svého Boha.“ 28 Po­té Jo­zue lid pro­pustil, každého do jeho dě­dictví. Jozuova smrt29 Po těch­to udá­los­tech Jo­zue, syn Nunův, služebník Hos­po­dinův, zemřel. Bylo mu sto deset let. 30 Po­hř­bi­li ho na jeho dě­dičném území v Tim­nat-se­ra­chu v Efraim­ských horách se­verně od hory Gaaš. 31 Iz­rael sloužil Hos­po­di­nu po všech­ny dny Jo­zuovy i po všech­ny dny stařešinů, kteří Jo­zua přeži­li a za­ku­si­li to všech­no, co Hos­po­din pro Iz­rael vy­ko­nal. 32 Josefovy kosti, jež synové Iz­rae­le při­nes­li z Egyp­ta, po­hř­bi­li v Še­che­mu na tom dílu po­le, který Jákob kou­pil za sto min­cí od synů Še­che­mova otce Cha­mo­ra. Spoči­nuly tedy v dě­dictví Josefových synů. 33 Také Ele­azar, syn Áronův, zemřel. Po­hř­bi­li ho ve městě Gi­be­at, které připadlo jeho synu Pin­cha­sovi v Efraim­ských horách.

Bible21Jozue24

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček