Bible21Jeremiáš9

Jeremiáš

1 Kéž bych měl někde na pouš­ti­místo, kam se poutník uchýlí, abych mohl opustit svůj lida ode­jít od nich pryč; vždyť jsou to samí cizoložníci, je to shro­máždění ne­věrných! Neznají mě2 „O­hýbají své jazyky jako luky, nevládnou v zemi prav­dou, ale lží, ode zla ke zlu stále postupují, mě ale ne­znají, praví Hos­po­din. 3 Před bližním se měj na pozoru, vlastnímu brat­ru se nesvěřuj; všichni ti bratři jsou to­tiž podrazáci, všichni ti bližní roz­nášejí po­mlu­vy. 4 Je­den druhého podvádějí, pravdu už vůbec nemluví; svůj jazyk nauči­li mlu­vit lži, pro zvrácenost by se ztr­ha­li. 5 Ži­ješ upro­střed lstia kvů­li lsti mě znát odmítli, praví Hospodin.“ 6 Nuže, tak praví Hos­po­din zástupů: „Hle, budu je přeta­vovat a tříbit. Co si mám počít, když je můj lid ta­kový? 7 Je­jich jazyky jsou smr­tící šípy, svými ús­ty vy­kládají lsti; s bližní­mi mluví o pokoji, v srd­ci však léčky osnují. 8 Copak je mohu ne­chat bez trestu? praví Hospodin. Copak je nemám stih­nout pomstou, když je ten národ takový?“ 9 Pláču a bě­du­ji nad horami, nad stepní­mi pas­t­vi­na­mi zpívám žalozpěv, že jsou vy­pále­ny a nikdo tudy nechodí, bučení do­bytka se tu neozve; všichni ptáci od­sud uletěli, utekla všech­na zvěř. 10 „Ob­rátím Je­ruzalém v hro­ma­dy sutin, kde ži­jí jen šakali, obrátím jud­ská měs­ta v trosky, kde nikdo nebydlí.“ 11 Kdo je tak moud­rý, aby to po­chopil? Ke komu pro­mlu­vi­la ús­ta Hos­po­di­nova, aby to vy­svět­lil? Pro­č je ta země zničená? Pro­č je spálená jako poušť, přes kte­rou se ne­dá cestovat? 12 „Pro­tože opusti­li můj Zákon, který jsem jim pře­dložil, praví Hos­po­din. Pro­tože mě ne­po­s­lou­cha­li a neří­di­li se mým Záko­nem. 13 Ří­di­li se svým za­rpu­ti­lým srd­cem a následova­li baaly, jak je to nauči­li je­jich ot­cové. 14 Pro­to Hos­po­din zástupů, Bůh Iz­rae­le, praví: Hle, na­kr­mím ten­to lid pe­lyňkem a k pi­tí jim dám jed. 15 Roz­ptýlím je mezi náro­dy, které ne­zna­li oni ani je­jich ot­cové, a pošlu za nimi meč, abych je vyhladil.“ Přichází zúčtování16 Tak praví Hos­po­din zástupů: „Pochopte to a za­vo­lej­te plačky, ať přijdou! Pošlete pro ty nejšikovnější, ať přijdou!“ 17 Ať si po­spíšía bě­dují nad námi. Ať se nám z očí ři­nou slzy, zpod víček ať nám kanou. 18 Ze Si­o­nu je slyšet bědování: Jaká zkáza nás to potkala, jak hroz­ná ostuda! Musíme opustit vlastní zemi, naše příbytky jsou zboře­ny! 19 Pro­to slyš­te, že­ny, slovo Hospodinovo, slovům z jeho úst uši otevřete. Učte své dce­ry bědování, jedna druhou uč­te žalo­z­pěv. 20 Vž­dyť se k nám smrt vy­špl­ha­la okny, vnikla do našich pevností, aby nám vza­la dě­ti z ulica mlá­den­ce z náměstí. 21 „Řekni – Tak praví Hospodin: Lidské mrt­vo­lyleží jako hnůj na poli, jako za žen­cem padlé klasy, jež nikdo nesklidí.“ 22 Tak praví Hospodin: „Ať se mudrc ne­chlu­bí svou moud­rostíani hr­di­na svým hr­din­ství­mani bo­háč svým bo­hatstvím. 23 Kdo se chce chlu­bit, ať se chlu­bí tím, že mě zná a že mi rozumí, neboť já Hos­po­din pro­kazu­ji milosrdenství, právo i sprave­dlnost na zemi; ano, v tom mám zalíbení, praví Hospodin.“ 24 „Hle, při­cházejí dny, praví Hos­po­din, kdy zúč­tu­ji se vše­mi, kdo jsou obřezáni na těle 25 – s Egyp­tem, Ju­dou, Edo­mem, s Amon­ci, Moábem a se vše­mi obyva­te­li pouště, kteří si vy­ho­lují skráně. Všech­ny ty náro­dy jsou to­tiž ne­obřezané a vše­chen dům Iz­rae­le má ne­obřezané srdce.“

Bible21Jeremiáš9

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček