Bible21Jeremiáš52

Jeremiáš

Epilog1 Cidkiáš se stal králem v jedn­a­dvaceti letech a kraloval v Je­ruzalémě 11 let. Jeho matka se jmenova­la Cha­mutal, dce­ra Je­re­miáše z Lib­ny. 2 Pá­chal, co je v Hos­po­di­nových očích zlé, přes­ně jako to dělal Jo­a­kim. 3 Hos­po­din se pro­to na Je­ruzalém a Judu tak rozhněval, že je na­ko­nec vy­hnal ze své blízkosti. Cidkiáš se vzbouřil pro­ti babylon­ské­mu krá­li. 4 Desátého dne desátého měsíce v devátém roce Cidkiášovy vlá­dy pro­to k Je­ruzalé­mu při­táhl babylon­ský král Nabukadne­zar s ce­lým svým voj­s­kem. Utá­boři­li se před měs­tem a za­ča­li ko­lem něj stavět ob­léhací val. 5 Město zůstalo ob­leženo až do je­denáctého roku vlá­dy krále Cidkiáše. 6 Devátého dne čtvr­tého měsíce ve městě vlá­dl ta­kový hlad, že li­dé nemě­li co jíst. 7 Teh­dy byla městská hrad­ba pro­lo­me­na a všich­ni vo­jáci v noci utek­li. Do­sta­li se z měs­ta brankou mezi zdmi u králov­ské za­hra­dy, ačko­li Babyloňané drže­li město v ob­ležení. Pr­cha­li k pláni Arava, 8 ale babylon­ské voj­sko krále pronásledovalo. Když pak Cidkiáše na je­ri­šské pláni do­stih­li, všich­ni jeho vo­jáci se mu rozu­tek­li. 9 Král byl za­jat a od­ve­den k babylon­ské­mu krá­li do Ri­bly v chamátské ze­mi. Tam byl nad ním vy­ne­sen roz­su­dek: 10 Babylon­ský král v Ri­ble před Cidkiášový­ma oči­ma po­pravil jeho sy­ny; po­pravil také všech­ny jud­ské vel­može. 11 Cidkiášovi pak babylon­ský král vy­lou­pl oči, spoutal ho bronzový­mi řetě­zy a od­vle­kl ho do Babylo­nu, kde ho pak věznil až do dne jeho smrti. 12 Desátého dne pátého měsíce v de­va­tenáctém roce vlá­dy babylon­ského krále Nabukadne­za­ra při­táhl do Je­ruzalé­ma osobní zmo­cněnec babylon­ského krále, ve­li­tel gar­dis­tů Ne­buzardan. 13 Vy­pá­lil Hos­po­dinův chrám i králov­ský palác; vy­pá­lil v Je­ruzalémě všech­ny paláce i všech­ny velké do­my. 14 Všich­ni babylonští vo­jáci, kteří přiš­li s ve­li­te­lem gar­dis­tů, pak roz­boři­li hrad­by oko­lo ce­lého Je­ruzalé­ma. 15 Ve­li­tel gar­dis­tů Ne­buza­ra­dan od­vle­kl část chu­di­ny, zby­tek těch, kdo zůsta­li ve městě, i ty, kdo pře­běh­li k babylon­ské­mu krá­li, a také zby­tek ře­me­s­lníků. 16 Zby­tek chu­di­ny tam ve­li­tel gar­dis­tů Ne­buzardan za­ne­chal, aby ob­děláva­li vi­nice a po­le. 17 Bronzové slou­py Hos­po­di­nova chrá­mu, sto­ja­ny i bronzové Moře, které bylo v Hos­po­di­nově chrá­mu, roz­bi­li Babyloňané na kusy a vše­chen bronz z nich od­vez­li do Babylo­nu. 18 Vza­li s se­bou i hrn­ce, lopa­ty, kra­tikno­ty, obětní mísy, po­hárky a všech­no bronzové bo­ho­s­lužebné náčiní. 19 Ve­li­tel gar­dis­tů po­bral mis­ky, pánvice, mísy, kot­le, svíc­ny, po­hárky i číše na ú­lit­by – vše, co bylo z ryzího zla­ta a stříb­ra. 20 Dva slou­py, jedno Moře, pod ním dvanáct bronzových býků a sto­ja­ny, které pro Hos­po­dinův chrám zho­tovil král Šalo­moun – bronz ze všech těch věcí se ani ne­dal zvážit. 21 Každý sloup byl vy­soký 18 lok­tů a po obvo­du měřil 12 lok­tů; byl dutý a stě­ny měl na 4 prs­ty silné; 22 na slou­pu byla bronzová hlavice vy­soká 5 lok­tů s mřížováním a granátový­mi ja­blky ko­lem doko­la, to vše z bron­zu. Právě ta­kový byl i druhý sloup, včetně granátových jablek. 23 Těch bylo po stranách de­va­desát šest a po ce­lém obvo­du bylo na mřížoví vž­dy sto granátových jablek. 24 Ve­li­tel gar­dis­tů za­jal také ve­lekněze Se­rajáše, jeho zástup­ce kněze Cefaniáše a tři strážce prahu. 25 Ve městě za­jal ko­mořího, který ve­lel vo­jákům, a sedm členů králov­ské ra­dy. Dále ve městě naš­li písaře, který ve­lel při od­vo­dech mužstva, a še­desát pro­stých li­dí, kteří se na­cháze­li ve městě. 26 Ve­li­tel gar­dis­tů Ne­buzardan je za­jal a od­ve­dl do Ri­bly k babylon­ské­mu krá­li. 27 Ten je tam v Ri­ble v chamátské zemi ne­chal po­pravit. Tak­to byl Juda vy­hnán ze své vlasti. 28 Toto je množství li­du, které Nabukadne­zar od­vle­kl do vyhnanství: V sedmém roce své vlá­dy 3 023 Ži­dů. 29 V osmnáctém roce své vlá­dy 832 obyva­tel Je­ruzalé­ma. 30 Ve tři­a­dvacátém roce Nabukadne­za­rovy vlá­dy pak ve­li­tel gar­dis­tů Ne­buzardan od­vle­kl 745 Židů. Celkem to bylo 4 600 osob. 31 V sedmatřicátém roce vy­hnan­ství jud­ského krále Jo­a­ki­na na­stou­pil na babylon­ský trůn král Avel-mar­duk. Ten ještě téhož roku, pět­a­dvacátého dne dvanáctého měsíce, omi­lostnil jud­ského krále Jo­a­ki­na a pro­pustil ho z vězení. 32 Jednal s ním las­kavě a udě­lil mu čestné křes­lo, vy­šší, než mě­li ostatní králové, kteří byli u něj v Babylo­nu. 33 Směl od­ložit vězeňský oděv a po všech­ny dny svého živo­ta směl vž­dy jíst u králova sto­lu. 34 Vše, co po­tře­boval, do­stával od babylon­ského krále pravi­delně den co den po všech­ny dny svého živo­ta, dokud ne­zemřel.

Bible21Jeremiáš52

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček